Výsledky 52. ročníku TRAPSAVCE 2026
Zlatý Trapsavec
číst dál
Povídky a básně od ohně, pro všechny, kdo umějí slyšet les.
Zlatý Trapsavec
číst dál ›Oheň dohořel. Většina psavců v neděli ráno opustila kemp. Aťka s Bodiem odcházeli mezi posledními, plni dojmů a bohaté snídaně. Na lesním rozcestí u Sochorova pomníku byl čas právě na sladkou tečku. A zatím co mlsali rumové krówky, zahlédli Georginu, jak se snaží z lesního porostu vytlačit velké bílé auto. Zapojili se do tlačení, ale ani čtyři další ruce nepomohly. Auto se bíle usmívalo a odmítalo nastartovat. Co s tím? Kde najít pomoc na cyklostezce uprostřed lesa? V té chvíli se ozval zvuk motoru, v zatáčce objevilo osobní auto nacpané dřevem až po střechu. Bodie – v maskáčích a s nožem u pasu – se mu postavil do cesty a snědý spouobčan se viditelně orosil. „Kabely? Ty nemám. Ale odvezu dřevo domů, pánko, a vrátím se a pomůžu vám. Spolehněte se.“ Šlápl na plyn a už jsme ho neviděli.
číst dál ›Čtvrtek: V podvečer jsem se začali na tábořišti U Sochora, v táboře Sovího lidu, pomalu scházet. Celý den pršelo a přestalo až s naším příjezdem. Vybalili jsme věci a šli si obhlédnout místo, kuchyni, studánku, latrínu, soušky v lese. Pak se rozdělal oheň a my si pokecali i zahráli.
číst dál ›Po velmi klopotné a dlouhé cestě jsme se s Tonym dostali až k cíli naší cesty, dokončení jeho druhých Miniatur, které, alespoň podle číslování, začínají druhou stovku titulů této edice. Myslím ale, že se naše vytrvalost nakonec vyplatila. Když mne autor pověřil sepsáním této předmluvy, chvíli jsem byl na rozpacích, co napsat. Naštěstí on sám mi dal celkem jasné vodítko v podobě předem připraveného textu a příslibu láhve kvalitní lihoviny. Nastalý morální rozpor, zda si stát za vlastním názorem, nebo se nechat uplatit mrzkým alkoholem, jsem naštěstí vyřešil rychle, a proto požadovaný text vkládám:
číst dál ›Zlatý Trapsavec
číst dál ›Zlatý Trapsavec
číst dál ›Zlatý Trapsavec
číst dál ›