*17. 2. 1906 Jaroslav Retka od roku 1921 Stoklasa (přijal jméno po otčímovi) – Jaro – Segwun /Sequn/ (=jaro)
– woodcrafter;
– woodcrafter;
člen LLM na Ostravsku téměř od jejich počátků – od ledna 1922 a založil
první družinu Děti vatry, na jaře 1923 přibyla nová družina Zubrů, kterou
vedl S. Mikeska.
Společně s A. Humplíkem a S. Mikeskou založil v Kunčičkách Kmen Blesku
k 1. 1. 1926, to již měl třetí chlapeckou družina Broučků a dívčí
družinu Lesních dívek. 30. 1. 1926 kmen navštívil tehdejší tajemník Ligy
P. Koudela. Návštěva zanechala v kmeni nezapomenutelný dojem a silně
ovlivnila jeho činnost.
Kmen patřil v letech 1926 - 1928 mezi nejvýznamnější bašty hnutí lesní
moudrosti v celém regionu.
Druhá polovina třicátých let byla rozvoji woodcraftu v okolí Ostravy
nakloněna. Vznikly nové kmeny v Hrabové, Vratimově, Vítkovicích, Velkých
Kunčicích, vesměs v kontaktu s Kmenem Blesku".
Na jaře roku 1926 se zúčastnili zástupci kmene J. Retka a A. Humplík
Moravského sněmu v Lulči, kde navázali kontakt s brněnskými woodcraftery.
Tohoto sněmu se účastnili rovněž woodcrafteři ze Šumperska.
Retka tábořil s LLM u Samechova 1926.
Kmen vydával svůj časopis Wigwam, který redigoval A. Humplík. První číslo
vyšlo v listopadu 1926. "Wigwam" vycházel jako měsíčník a do podzimu 1928
vyšlo 14 čísel. (A. Humplík odešel na studia do Prahy, kde byl také krátkou
dobu jednatelem Ligy)
V krizovém období Ligy, kdy se část členstva odštěpila a vytvořila
organizaci ISAW se členové Kmene Blesku postavili za věc "čistého
woodcraftu", přestože kmen byl ryze proletářský.
Rok 1927 byl vrcholem činnosti kmene "Blesku".
J. Retka spolu s K. Bukovanským z Kmene Stříbrné luny byl v květnu 1929
na sněmu na Samechově prohlášen bojovníkem (sagamorem) a oběma byl
udělen bojovnický řád (maličký toulec se šípy jako přívěsek na kroj). Stali se
tak v Lize prvními bojovníky (sagamory) mužského věku.
J. Retka a A. Humplík se zúčastnili vůdcovského tábora na Samechově. Tábor
byl týdenní, po prázdninách má kmen už 140 orlích per, z toho 45 patří
J. Retkovi.
Na podzim nastal soumrak kmene Blesku, neboť jeho náčelník J. Retka odešel
na vojnu. O rok později odešel i A. Humplík a několik dalších členů (na studia,
za zaměstnáním...). Kmen se dostal do těžké krize a v roce 1929 se pokusil
transformovat na nový Kmen Černého démantu (synonymum pro uhlí).
Kmen "Černého démantu" byl v únoru 1930 zrušen, alejiž v dubnu bylo
hlášeno založení nové družiny a o dva roky později vzniká v Kunčičkách nový
kmen.
V letech 1931 - 1932 byl ligovým ohnivcem.
Roku 1932 byl J. Retka jedním ze spoluzakladatelů Družstva Walden, které
postavilo stejnojmennou chatu v kopcích u Nového Hrozenkova. Členem
družstva Walden byl až do jeho zániku. Tuto chatu údajně (podle svědectví
Z. Teichmana) po válce od družstva odkoupil J. Retka.
V té době prý byl národním správcem cementárny v Hranicích na Moravě.
Počátkem padesátých let, v době politických procesů byl údajně po nějaký
čas zavřen, a krátce poté, oslaben vězněním, zemřel na tuberkulózu.
Jeho vášní bylo sbírání lidových písní z oblasti Slezska, které pak zpestřují
program na táborech a sněmech. Po svatbě se Soňou Šnajdárkovou jsou jeho
woodcrafterské aktivity omezeny na Družstvo Walden, jehož členem je až do
jeho zániku.
Liga československých woodcrafterů oznámila obnovení své činnosti
22. 5. 1945 (Přípravným vedením byli pověřeni: J. Wolf – předseda, Z. Pouba
– jednatel) a 21. 8. 1945 předala Ředitelství národní bezpečnosti přehled
o činnosti Ligy do jejího rozpuštění. Řádná volná hromada a sněm proběhly
30. 9. 1945 v Praze ve Štefánikově domě. Účastnilo se 42 členů. Předváleční
členové, už oproštěni od ideových sporů z let 1932 - 1936 zvolili nové
náčelnictvo, v němž J. Retka nepůsobil.
Obnovení činnosti bylo povoleno Ministerstvem vnitra 18. 6. 1946.
Ve dnech 1. - 3. 11. 1946 se konala valná hromada a sněm za účasti
44 členů. Činnost odstupujícího náčelnictva byla kladně hodnocena.
Z voleb vzešlo nové náčelnictvo, v němž F. Dvořák působil jako ohnivec.
Ve dnech 22. - 23. 3. 1947 se konala valná hromada a sněm za účasti 30
členů. MUC. V. Valovič a J. Novák požádali o uvolnění z funkcí v náčelnictvu,
s ohledem na pracovní a studijní povinnosti.
Sněm poděkoval MUC. V. Valovičovi za odvedenou práci při obnovení
činnosti a udělil mu čestnou hodnost starosta Ligy československých
woodcrafterů. Sněm vyslovil J. Novákovi zvláštní uznání a dík za vedení
širokého rozsahu ligových záležitostí, agendy nejen vlastní, ale i jiných
funkcionářů.
Z voleb vzešlo nové náčelnictvo, v němž J. Retka působil jako archivář.
Na pokyn Ústředního akčního výboru Národní fronty byla svolána na
11. 3. 1948 porada zástupců kmenů a při Lize čs. woodcrafterů byl vytvořen
akční výbor, v němž už J. Retka nepůsobil.
Jako správce chaty a louky Družstva Walden poskytl zázemí pro tábor Kmene
Jiřiček a Dětí divočiny z Brna na valašském Waldenu u Nového Hrozenkova
ve dnech 1. - 14 7. 1947;