· trampská literární soutěž ·

Povídky a básně od ohně, pro všechny, kdo umějí slyšet les.

52. ročníkuzávěrka 28. února 2026vyhlášení poslední květnový víkend, u ohně na tábořišti

*17. 5. 1937 Zdeněk Šmíd (T. O. Plavci)

– pedagog, publicista a spisovatel;

– pedagog, publicista a spisovatel;

kytara a sólový zpěvák v trampské kapele  Plavci (Bochov); kapela se

od roku 1970 účastnila Porty a v roce 1972 Folk song festivalu v Praze;

vodák, textař (písně Až mi bude dvacet let, Černá lodice, Dálko daleká,

Franta a pádlo, Modlitba vodáka, Obluda, Píseň smolařských plavců,

Poplujem spolu, Rozpočítávadlo, Temný vody, Vlci, Vodácká holka,

Vodácká odborná); CD Proč bychom se netopili, 1996;

prozaik – povídky – Tramp (1968 - 1971), knihy – Babinec, Bombarda Joe,

Bubny Berberů, Cejch, Dlouhé noci Vikingů, Dudáci a vlčí hlavy, Expedice

k Čechožroutům, Jak jsme se nedali, ), Jak na balit plavou dívku (Zelené

řádky  sv. 19, ilustrace M. Čermák, Avalon 2008), Jak se mají Mayové,

Jan, černý proutník, Lesk a bída Čekání, Lužnice, Mé staré dobré Vary, Miss

Porta (Nejlepší holka našeho života), Mže – Berounka, O pokroku od boku,

Otava, Pohádky pro dobrodruhy, Předposlední trubadúr, Proč bychom se

nepotili, Proč bychom se nepřiznali, Proč bychom  se netěšili, Proč bychom

se netopili, Říční polobozi, S kytarou v Antarktidě, Sbohem, Dicku!, Starci

na Aljašce aneb Proč bychom se nezmrazili, Strašidla a krásné panny, Tak

hustě sněží čas, Tanec lovců lebek aneb Proč bychom se nevrátili, Trojí čas

hor, 300 let Grandhotelu Pupp 1701 - 2001(Karlovy Vary : Promenáda,

2001), Útok na Vyvolenou, Volejem i peřejemi (s Miroslavem Adamcem,

Česká televize, 2009), Za písní Severu.

O Trapsavci v pár větách

Trapsavec je trampská literární soutěž — už přes padesát ročníků. Scházíme se u ohně, čteme si nahlas, tiskneme sborníky a předáváme dřevěné Trapsavce. Autoři, porotci i kamarádi jsou tu doma.

Novinky můžeš sledovat také na Facebooku ve skupině TRAPSAVEC.

TRASA — trampská fotografie a grafika

Trapsavecký deníček od Kavčete

„… píšeme to, co bychom si u ohně rádi sami poslechli.“