· trampská literární soutěž ·

Povídky a básně od ohně, pro všechny, kdo umějí slyšet les.

52. ročníkuzávěrka 28. února 2026vyhlášení poslední květnový víkend, u ohně na tábořišti

* 4. 2. 1926 P. Angelik František Fišer OP – Rančer (šerif T. O. Ranč 7D)

– katolický

– katolický

teolog, biblista, překladatel, disident; řídil na konci 60. let rekonstrukci hradu

Helfenburk u Úštěku (Hrádek)

Pocházel z rodiny majitele obchodu v Lysé nad Labem. V roce 1948 absolvoval

gymnázium v Nymburku. Poté studoval na dominikánském řádovém učilišti

v Olomouci, kde přijal jméno Angelicus/Angelik. Řádové domy byly v roce

1950 násilně zrušeny v rámci tzv. "Akce K" Státní bezpečnosti. Následkem

toho se poprvé dostává do severočeské osady Jedlová, kde obývá bývalou

hájenku.

Krátce pracoval jako noční hlídač v Národním muzeu v Praze (1953),

pracovník Státního archivu Litoměřice (1954), kde pořádal církevní fondy,

historik lovosického (1957 - 1960) a litoměřického muzea (1960 - 1968).

Během působení v litoměřickém muzeu Fišer (coby konzervátor) inicioval

archeologický průzkum a rekonstrukci zříceniny hradu Helfenburk u Úštěka.

V září 1968 odjel do Vídně se záměrem přijmout tajné kněžské svěcení, dne

22. 11. 1968 jej přijal ve vídeňském dominikánském klášteře.

V letech 1969 - 1970 působil v děčínském muzeu, odkud byl propuštěn

z politických důvodů. Od roku 1970 žil trvale na Jedlové.

V říjnu 1974 byl Fišer na Jedlové zatčen. Strávil čtvrt roku ve vyšetřovací

vazbě a následně byl odsouzen na 18 měsíců nepodmíněně pro „maření dozoru

státu nad církvemi“.

Od roku 1961 až do své smrti v roce 1983 členem ekumenické komise pro

moderní překlad bible z původních jazyků. Bible s jeho překlady žalmů

v českém ekumenického překladu vycházela do konce 70. let 20. století,

souborně pak v roce 1985.

Z vlastní iniciativy přeložil z němčiny Průvodce Českým Švýcarskem, který

v roce 1864 napsal Ferdinand Náhlík, knížecí lesní adjunkt na

českokamenickém panství Kinských. Kniha se šířila jako samizdat ve

strojopisu; řádně vyšla až péčí o.p.s. České Švýcarsko v roce 2003.

Sepsal teologicky i uměnovědně zasvěceného průvodce po největším souboru

deskových maleb severně od Alp – kaplích na Karlštejně. Připravované dílo

kvůli náhlému úmrtí nedokončil, kniha vyšla při příležitosti autorových

nedožitých sedmdesátých narozenin v Karmelitánském nakladatelství – F.

Fišer (rukopis z pozůstalosti uspořádal Martin Herda; Karlštejn: vzájemné

vztahy tří karlštejnských kaplí. 1. vydání Kostelní Vydří: Karmelitánské

nakladatelství, 1996. 367 s. ISBN 80-7192-169-6.)

Od druhé poloviny 60. let byl Rančer po více než jednu dekádu klíčovou

osobností severočeského trampského hnutí. M. Nevrlý v knize Chvály Zadní

země, uvedl, že iniciační úlohu pro  tvorbu této  knihy měl mladý Karel Stein,

kterého za ním poslal Rančer.

V lednu 1983 si při scházení hřebenu k nádraží v Jedlové komplikovaně zlomil

nohu; zemřel 1. února 1983 na embolii ve varnsdorfské nemocnici. Pohřben je

v rodné Lysé nad Labem. Fišerova pohřbu s ekumenickou bohoslužbou se

zúčastnilo několik stovek lidí.

/*Lysá nad Labem/

O Trapsavci v pár větách

Trapsavec je trampská literární soutěž — už přes padesát ročníků. Scházíme se u ohně, čteme si nahlas, tiskneme sborníky a předáváme dřevěné Trapsavce. Autoři, porotci i kamarádi jsou tu doma.

Novinky můžeš sledovat také na Facebooku ve skupině TRAPSAVEC.

TRASA — trampská fotografie a grafika

Trapsavecký deníček od Kavčete

„… píšeme to, co bychom si u ohně rádi sami poslechli.“