* 5. 10. 1932 PhDr. Milena Šimsová (rozená Procházková)
– woodcrafterka;
– woodcrafterka;
Liga československých woodcrafterů oznámila obnovení své činnosti
22. 5. 1945 (Přípravným vedením byli pověřeni: J. Wolf – předseda, Z. Pouba
– jednatel) a 21. 8. 1945 předala Ředitelství národní bezpečnosti přehled
o činnosti Ligy do jejího rozpuštění. Řádná volná hromada a sněm proběhly
30. 9. 1945 v Praze ve Štefánikově domě. Účastnilo se 42 členů. Předváleční
členové, už oproštěni od ideových sporů z let 1932 - 1936 zvolili nové
náčelnictvo.
Obnovení činnosti bylo povoleno Ministerstvem vnitra 18. 6. 1946.
Ve dnech 1. - 3. 11. 1946 se konala valná hromada a sněm za účasti 44 členů.
Činnost odstupujícího náčelnictva byla kladně hodnocena a bylo zvoleno
nové náčelnictvo.
Na pokyn Ústředního akčního výboru Národní fronty byla svolána na
11. 3. 1948 porada zástupců kmenů a při Lize čs. woodcrafterů byl
vytvořen akční výbor, v němž M. Šimsová působila jako členka.
(Pozn. Poměr „socializujících“ členů Ligy k ostatním byl 4:3, což jasně
ukazovalo další směrování. J. Novák byl potřebný jako tehdejší zkušený
jednatel Ligy, L. Pecha byl zástupcem moravských kmenů, J. Pacl slovenských
kmenů).
Archivářka a historička, laureátka ceny „Prix Irene“ za rok 2006.
Narodila se jako nejmladší dcera Jaromíra Procházky. Její otec byl bývalý
důstojník československých legií a jako odborník – geometr (geodet)
pracoval nejprve na Podkarpatské Rusi. S rodinou poté působil ve Zvolenu,
Turčianském Svätém Martině a nakonec v Košicích. Po podepsání
Mnichovské dohody (30. 9. 1938) byl s rodinou nucen opustit Slovensko a
přesunout se do Brna.
Maturovala na reálném gymnáziu v Brně. Od roku 1951 studovala na
filosofické fakultě Masarykovy univerzity (MU) v Brně obor archivnictví –
historie. S červeným diplomem ukončila studia v roce 1956 a 23. 6. 1956 se
provdala za evangelického faráře Jana Šimsu,
Svému muži ve výkonu jeho poslání účinně pomáhala. Následovala ho do
míst, kde působil: sbory Českobratrské církve evangelické v Pardubicích (zde
působil jako pomocný duchovní asi jeden rok, v Praze na Vinohradech (dva
roky), v Klášteře nad Dědinou (1957 až 1963), v Prosetíně nedaleko Žďáru
nad Sázavou (1963 až 1975).
Po uvolnění politické situace v roce 1968 si M. Šimsová dodělala doktorát.
Vztah k historii a archivnictví si realizovala shromažďováním textů,
dokumentů a záznamem vyprávění pamětníků.
J. Šimsa podepsal Chartu 77 hned mezi prvními a zapojil se do aktivit
brněnského disentu, např. organizoval doma bytové semináře.
V roce 1978 při domovní prohlídce poručík StB Miloš Bata napadl jeho ženu
Milenu. Šimsa ji bránil a do Baty strčil, za což byl odsouzen na osm měsíců.
Pět měsíců strávil ve vyšetřovací vazbě, zbytek si odseděl v Plzni ve věznici
na Borech. Jan Šimsa patřil k nejvýraznějším osobnostem brněnského
disentu.
Věnovala se historii evangelických sborů, ve kterých s Janem Šimsou působili
a také rodinné historii. Shromážděné dokumenty po sametové revoluci
(1989) zpracovala pro knižní vydání.
Spolu s manželem připravila k vydání "dopisy, úvahy a kázání z vězení" jako
vzpomínku na svého tchána – Šimsa, Jaroslav, Šimsa, Jan, ed. a Šimsová,
Milena, ed. Úzkost a naděje: Dopisy, sny, události 1940 -1945 (1. vydání
Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1969; 209 s. Kalich), Šimsa, Jaroslav.
Úzkost a naděje: dopisy, sny, události, traktáty 1940 -1945 (2. doplněné
vydání Benešov: YMCA v ČR v nakl. EMAN, 2003. 255 s., s obrazovou
přílohou ISBN 80-86211-31-2; 2. vydání spolu s německou verzí „Angst
und Hoffnung“), Kniha o evangelících během druhé světové války Šimsová,
Milena, ed. Prošli jsme v jeho síle: evangelíci v čase druhé světové války
(1. vydání Praha: Kalich, 2003. 271 s., s. obrazovou příl.ohou ISBN 80-7017-
949-X). O dva roky později (2005) vyšla její kniha o lidech z okruhu
Akademické YMCA v době války. Šimsová, Milena. V šat bílý odění: zápasy
a oběti Akademické Ymky 1938 - 1945: vzpomínky, svědectví a záznamy
vyprávění (1. vydání Benešov: EMAN, 2005; 255 s. ISBN 80-86211-45-2).
Šimsová, Milena. Svět Jaroslava Šimsy (1. vydání Benešov: Ve spolupráci
s YMCA Brno vydalo nakladatelství EMAN, 2013; 620 s. ISBN 978-80-86211-
91-6). Dlouhý běh Jana Šimsy (1. vydání nakladatelství EMAN, 2020,
400 str. ISBN 978-80-88060-22-2)
Archivářským počinem M. Šimsové bylo uspořádání archivu Přemysla Pittra
a Olgy Fierzové. Po smrti Přemysla Pittra (1978) pokračovala ve vydávání
sešitů "Hovory s pisateli" i jeho dlouholetá (od roku 1927) spolupracovnice
Olga Fierzová. Po její smrti (v červnu 1990) zdědil pozůstalost švýcarský
spolek MILIDU, který ji v září 1991 zapůjčil do správy Pedagogického muzea
J. A. Komenského v Praze, aby k ní měla přístup česká odborná veřejnost.
Archiv do Prahy převezla M. Šimsová a tento fond pomohla následně
i uspořádat. Archiv je umístěný v Pedagogickém muzeu Jana Amose
Komenského v Praze ve Valdštejnské ulici 20, Praha 1, kde je také veřejnosti
zpřístupněn.
/manžel Jan Šimsa, synové Jiří Šimsa, Martin Šimsa a Jan Hrudka/
/*Turčianský Svätý Martin, Slovensko/