*14. 1. 1934 Miroslav Čvančara

– publicista v časopisech Camp, Mladý svět, Country styl

a Western World;  historik české kinematografie, provozovatel soukromého

biografu a půjčovny filmů - soukromé kino pro 40 lidí si zřídil v pouhých

třinácti letech. Jeho otec a strýc vlastnili půjčovnu filmů a několik kin, avšak

nacisté jim většinu zabavili. Biografy jim znárodnil stát už v roce 1945. Pro

své přátele ale promítali i po válce. Rok po válce zabral sklepní místnost pro

své kino. Spolu s bratrem Františkem pak kamarádům pouštěli americké

grotesky, kovbojky a kreslené filmy, které získávali od rodinných přátel.

Později přikročili i k natočení vlastního dílka.  Do kina ke Čvančarům chodil v padesátých letech i Josef Brož, špičkový technik, který například sestrojil přístroj na ozvučení amatérských filmů i pozdější eso české kinematografie Miroslav Ondříček.

Po únoru 1948 vymýtili komunisté americké filmy z československých kin. Promítání se muselo maximálně utajit před slídivými zraky sousedů. Tajné heslo? „Přijď si vypůjčit knihu.“ Ani tak se rodina nevyhnula policejním prohlídkám a výslechům. Kolikrát vyvázla jen o chloupek.

Biograf nakonec přitížil mladšímu bratrovi Františkovi na vojně v roce 1958, kdy byl odsouzen za pobuřování proti republice na dvacet dva měsíců. „Promítačku používal prošetřovaný při tajných schůzkách ve skladišti v domě, kde bydlí. Skladiště bylo zařízeno jako kinosál a zde dle sdělení občanů prošetřovaný promítal skupinám mladíků, se kterými se scházel, závadné filmy. O jaké filmy se jedná, nebylo zjištěno,“ napsal v hlášení policista.

Kino Miroslava Čvančary skončilo začátkem sedmdesátých let. „Úřady nám nařídily vyklizení místnosti, což jsme tedy s těžkým srdcem museli udělat,“ vzpomíná. Schody do sklepa byly posléze zaházeny zeminou a zabetonovány.

Dům získala rodina zpět až v roce 1989, a tudíž vchod opět zprovoznila. Promítání už se tam však nevrátilo. Nebylo pro koho. Dnes je na místě jen moštárna.

zakladatel filmového archivu, autor publikací a článků z oblasti kinematografie a historie pražských čtvrtí, též spoluautor knih -  Praha 1848-1914: čtení nad dobovými fotografiemi (sestavil a slovem doprovodil Pavel Scheufler; spolupracoval Miroslav Čvančara, Roman Prahl, Jiří Janda, fotografie reprodukoval Miloš Heyduk, Panorama, 1984), Zaniklý svět stříbrných pláten: Po stopách pražských biografů (spolu s J. Čvančarou,

Academia, 2011), Když u nás byl Buffallo Bill (spolu s J. Čvančarou,

Academia, 2017)