*25. 8. 1900 Karel Bukovanský – Buk

– pseudonymy Lumír, Hradecký, Buk, Starý

Buk, Starý Písmák atp. – založil spolu s J. Bělorem roku 1919 oddíl Děti

Ostražitosti, který vstoupil do Junácké Obce Psohlavců. V té době používal

přezdívku Lumír. Náčelník kmene Stříbrná Luna a jednoty Táborníků.

Později byl dlouholetým členem náčelnictva LLM s mnoha funkcemi.

V době prvního náčelnického období Prokopa Koudely (1924 - 1925)

zastupoval LLM před úřady (vzhledem k neplnoletosti P. Koudely) jako

oficiální předseda organizace.

Ve dnech 31. 3. – 2. 4. 1923 byl spolu s P. Koudelou organizátorem sněmu

LLM na brdském Plešivci a byl zvolen členem náčelnictva ve funkci

propagátora (do Valné hromady LLM dne 23. 3. 1924)

Zodpovědný redaktor časopisu Vatra a člen redakční rady Vatry (3. ročník,

1924 - 1925).

Od roku 1927 podnikal tehdejší náčelník LLM Jaroslav Šimsa kroky

k opětovnému sjednocení  woodcraftu v Československu, pro jeho

dlouhodobou nemoc dochází ke sjednocení až na podzim 1928.

Místonáčelníkem sjednocené Ligy československých woodcrafterů

je K. Bukovanský zvolen Radou důvěrníků dne 21. 10. 1928. Rada důvěrníků

se konala ve dnech 20.- 21. 10. 1928 ve Studentském domově v Praze II – Na

Slupi.

Slučovací sněm tehdejších dvou woodcrafterských organizací (Ligy Moudrost

lesa a Ligy lesní moudrosti) proběhl v květnu 1929 na Samechově.

Po rozchodu s LLM v roce 1932 (vyloučen  V. Valovičem) je aktivní mezi

samechovskými woodcraftery v Družstvu Walden.

V roce 1933 zavádí mezi Městskými družinami v Praze woodcraft a pořádá

s dělnickou mládeží tábory s názvem "S modrou oblohou" - tento svůj projekt

také předvádí E. T. Setonovi a jeho manželce při jejich návštěvě

Československa roku 1936.

Původně byl zaměstnancem Československých drah, který byl v roce 1920

služebně přeložen do Hradce Králové, kde v poměrně krátké době založil

oddíl Obce Psohlavců. Později si založil Fotografický ateliér, kde zaměstnával

woodcraftery.

Svůj rozsáhlý archív předal Mílovi Vavrdovi a mnohé unikátní doklady

činnosti předválečného woodcraftu v Československu se dochovaly díky němu

dodnes. Psal do Vatry i Hlasatelů (název Hlasatel roku 1923 vymyslel při

psaní svých Hlasatelů propagátora) pod jmény Lumír, Hradecký, Buk, Starý

Buk, Starý Písmák atp.

Vydal ročenku "S modrou oblohou" (1934) věnovanou městským družinám,

almanach věnovaný "Památce July Kozmačuka" (1929) a studii "Stará a

nová cesta Lesní moudrosti" (1937).

Liga československých woodcrafterů oznámila obnovení své činnosti

22. 5. 1945 (Přípravným vedením byli pověřeni: J. Wolf – předseda, Z. Pouba

– jednatel) a 21. 8. 1945 předala Ředitelství národní bezpečnosti přehled

o činnosti Ligy do jejího rozpuštění. Řádná volná hromada a sněm proběhly

30. 9. 1945 v Praze ve Štefánikově domě. Účastnilo se 42 členů. Předváleční

členové, už oproštěni od ideových sporů z let 1932 - 1936 zvolili nové

náčelnictvo.

Obnovení činnosti bylo povoleno Ministerstvem vnitra 18. 6. 1946.

Ve dnech 1. - 3. 11. 1946 se konala valná hromada a sněm za účasti

44 členů. Činnost odstupujícího náčelnictva byla kladně hodnocena

a bylo zvoleno nové náčelnictvo.

Na pokyn Ústředního akčního výboru Národní fronty byla svolána na

11. 3. 1948 porada zástupců kmenů a při Lize čs. woodcrafterů byl

vytvořen akční výbor, v němž K. Bukovanský působil jako člen.

(Pozn. Poměr „socializujících“ členů Ligy k ostatním byl 4:3, což jasně

ukazovalo další směrování. J. Novák byl potřebný jako tehdejší zkušený

jednatel Ligy, L. Pecha byl zástupcem moravských kmenů, J. Pacl slovenských

kmenů).

V roce 1969 se stal lidovým soudcem, který vykonával svou funkci vedle svého

zaměstnání.

/*Praha/