Kalendář plzeňský 2020 - ZPOŽDĚNÍ SLUNEČNÍHO VLAKU

Zase po čase si Knihovna města Plzně vzpomněla na trampské autory a rozhodla se jim dát prostor v tradičním Kalendáři Plzeňském, což je sborník obsahující vždy 12 povídek, na každý měsíc příštího roku jednu. Tentokrát není věnován jedinému autorovi, jak bývalo doposud zvykem, ale hned dvanácti. Díky tomu v něm najdete povídky od Akely, Mirka Valiny, Hadžiho, Jeňýka, Leňuchy, Lukyho, Hafrana, Janka, Evelíny, Trenky, Wandriho a Kutlocha, jehož povídka dala celému sborníku jméno. Předmluvou přispěl Jindra Kout – Fáfa, ilustracemi Marie Zajíčková, povídky do sbírky vybral Vladimír Gardavský, na redakci se podílela Jana Horáková, grafické úpravy se zhostil Miloslav Krist.

Hned první povídka je z pera velezkušeného autora Jana Drnka – Akely a jmenuje se „Chlapáci“ a je o tom, jak se v krizové situace projeví jednotlivé charaktery. Následuje kraťounká a smutná povídka „Pohádka pod psa“ od jednoho z nejúspěšnějších trapsaveckých autorů, Mirka Valiny. Ve třetí povídce „Kamarád“ Stanislav Dlouhý – Hadži vysvětlí, jak je dobré míti kamaráda, čtvrtá z autorské dílny Jana Valeše – Jeňýka se jmenuje „Odcházení“ a je o tom, že někdy člověk má v sobě dvě osoby a jedna pak musí jít.

Další trojice povídek pochází z rodiny Fránů – autorkou mírně děsivé předapokalyptické vize „A čtvrtý šel nakoupit“ je Leňucha, povídku „Džihád“ o tom, kam může vést přehnaný strach z migrantů, napsal Luky a konečně tragická „Esemeska“ o cestě na dno cizím přičiněním je od Hafrana.

Následující povídka „Za plným žracákem“ je od písničkáře Janka Ereta a vypráví o nerovném souboji s proradnou technikou o kus žvance. Autorkou další povídky „Vrásnění“, se všeříkajícím podtitulem „Darwinova teorie pro pokročilé trampoisty s omluvou Prvotnímu Pisateli a panu Čapkovi – uměli to líp“ je Eva Koubová  - Evelína. Povídka „Osada Havranů“ se odehrává v několika časových rovinách a vzešla z pera mladé autorky Renáty Nové – Trenky, která je rovněž s Mirkem Valinou a Jindrou Koutem autorkou pořadů Mladé tužky.

Předposlední povídka „Dárek“ je dílem Miroslava Neuvirta – Wandriho a je o tom, že ne všechny dárky přináší radost. Poslední povídka „Zpoždění slunečního vlaku“ dala celé sbírce jméno, a jejím autorem je jinak téměř výhradně básník Jaroslav Šlejmar – Kutloch. Na povídce je to zřejmé, má v sobě víc poezie, než mnohá z básní.

Když se tak podívám po výčtu autorů povídek sbírky, sešla se nám tady opravdu exkluzivní společnost. Pět Zlatých Trapsavců, z toho dva dvojnásobní, tři držitelé Malého Trapsavce, z toho jedna dvojnásobná, osm Oldpsavců a všichni autoři bez výjimky držitelé trapsaveckých ocenění. Jen škoda, že rok nemá měsíců víc, protože tady, na našem trampském západě je ještě několik dobrých, ba i skvělých autorů, kteří by si v této sbírce zasloužili být zařazeni. Svědčí to o mimořádně silné pozici zdejších autorů v trampské literatuře. A to je moc dobře.

Nezbývá tak doufat, že i v budoucnu přijde chvíle, kdy Knihovna města Plzně osloví i je, a my se jejich prací v některém z příštích Kalendářů dočkáme.

Pokud by někdo měl o tento povedený sborník zájem, je k mání za 50Kč v Knihovně města Plzně, případně je možné požádat Hafrana o jeho obstarání a zaslání, pak je ale třeba k ceně připočítat balné a poštovné.