· trampská literární soutěž ·

Povídky a básně od ohně, pro všechny, kdo umějí slyšet les.

52. ročníkuzávěrka 28. února 2026vyhlášení poslední květnový víkend, u ohně na tábořišti

Trapsavecká slezina 2015 - Těnovice

Ponurý podzimní listopadový večer v podhůří Brd. Ke zdánlivě opuštěnému objektu bývalé fary v Těnovicích se tmou plíží podivné a ještě podivnější postavy. Z komína fary se kouří a sinalé světlo v oknech napovídá, že tak úplně opuštěná není. Něco se chystá. Napětí ve vzduchu by se dalo krájet.

Ponurý podzimní listopadový večer v podhůří Brd. Ke zdánlivě opuštěnému objektu bývalé fary v Těnovicích se tmou plíží podivné a ještě podivnější postavy. Z komína fary se kouří a sinalé světlo v oknech napovídá, že tak úplně opuštěná není. Něco se chystá. Napětí ve vzduchu by se dalo krájet.

Kdo ještě přijede, kdo dorazí a co přiveze?

Tyto a jiné otázky trápily účastníky již tradiční Trapsavecké sleziny, jejíž téma letos bylo trampové a příšery aneb horor na faře.

Páteční večer byl věnován hlavně setkání psavců, drbání psaveckých soupeřů, prostě se všichni museli vypovídat. Vokoun, který na faře již týden tábořil a staral se o topení, udělal všem přítomným radost úkolem dopít sud, který tam zbyl. Zhostili jsme se úkolu zodpovědně a kolem druhé hodiny noční ho dokončili. Páni muzikanti se také chopili nástrojů a hrálo se dlouho přes půlnoc.

Těnovice, kostel a fara, foto: Přebral

V sobotu dojížděli další účastníci, až jich bylo celkem 37, část z nich se vydala na průzkum restauračních zařízení ve Spáleném Poříčí, případně budhistického centra nad Těnovicemi. Kolem čtvrté se všechno zase pomalu scházelo, padala tma a byl tedy čas zahájit hlavní program sleziny. Toho se ujal Hafran. Přivítal návštěvníky, nastínil program, poreferoval o novinkách v Trapsavci. Tou hlavní a nejradostnější bylo samozřejmě přidání se Kawi a Přebrala do organizačního týmu. Dál představil další čísla Trapsaveckých Miniatur, která vyšla od ohně Trapsavce, knížku Říční polobozi, vzešlou z sesterské soutěže Kenyho VOLEJ, svou novou básnickou sbírku uvedl a fernetovým dechem poslal do světa Miky, Wandri představil svou knihu Z hlubin pravěku plzeňského trampingu. Byl představen i další Trapsavecký zpěvník, věnovaný přítomnému Harmonikovi a hned z něj byly zahrány písně. Bylo představen i pivní speciál pro tento večer, černé pivo Hrobník.

Pivo Hrobník, foto: Hafran

Pak už došlo na čtení příspěvků. Miky v první básni varoval před kremelskou bestií, Wandri před vyvoláváním duchů, Harmonikův kanibalský kotlík vyvolal husí kůži po těle, potěšily i dvě básně nepřítomného Brouka. Povídka, jejíž autorkou je Strunka, nás přenesla do kostela, kde se dějou podivné věci, další od Jirky Pachla zase vyprávěla o setkání s duchem jeho babičky. O velkém vandru bez mrtvol zase hovořila Belmondovabáseń. Aťčina povídka vyprávěla o nebezpečí, které skýtá nákup strašidelných nemovitostí, Tapi se ujala četby Jokova příspěvku, kterým byla překvapivě próza. Hafran pro účely sleziny recykloval starší povídku o honu na falešného mnicha, Dollyk si zase nebral servítky a pochlubil se nefalšovaným krvákem.

Miky představuje svou novou sbírku, foto: Hafran

Miky naopak odlehčil atmosféru povídkou o kouzelné flétně, se svou povídkou zaujal i Střep. Dany vyprávěla o tom, že i za 100 let může být slezina v Těnovicích hororem, Hafran pak vyděsil přítomné hrozbou příšery z nejhorší, ženské s ambicemi. Moc se líbila i Kačerova báseň o průvodčím, stejně jako strašidelný příběh z pera nejmladší autorky sleziny, Štěňátka. Přebral zaujal krátkými horory, které zpldil přímo na místě a přidal i jednu starší povídku. Nejplodnější autor Miky doplnil své příspěvky je dvěma, taktéž stvořenými na místě, Sam posluchače napnul vyprávěním o dramatických událostech v bulharských horách. Výčet příspěvků pak završila Hadžiho povedená povídka o tom, jak je těžké být duchem – vegetariánem. Celkem se sešlo 24 básní a povídek.Vokoun čtecí část završil hororovou ukázkou z knihy Truhla ze Zálvu Smrti od Svatopluka Doseděla, z novely Šestačtyřicátej, napsané podle písně Wabiho Ryvoly.

Tapi si pro tuto slezinu připravila představení divadla jednoho herce dramatizací Svatební košile. Navodila velmi sugestivní atmosféru, takže když pak při přednesu zvolala BUCH BUCH a do společenské místnosti čistě náhodou zrovna vešel Hafran, přítomní vyděšeně nadskočili. Když opadl následný smích, představení pokračovalo až ke zdárnému konci. Škoda jen, že bylo poněkud narušováno několika jedinci, kteří posíleni alkoholem nepochopili, že v divadle jednoho herce jich nemůže být víc a snažili se do představení vstoupit.

Tapi hraje divadlo, foto: Hafran

Pak už vypukla volná zábava, hraní na kytary, mandolínu a bendžo. Celá slezina se odehrávala ve velmi veselém duchu.

Neděle byla tradičně ve znamení úklidu, loučení a odjezdů, ke kterému nám napadl první letošní sníh.

Čerstvě zasněžená fara, foto: Přebral

O Trapsavci v pár větách

Trapsavec je trampská literární soutěž — už přes padesát ročníků. Scházíme se u ohně, čteme si nahlas, tiskneme sborníky a předáváme dřevěné Trapsavce. Autoři, porotci i kamarádi jsou tu doma.

Novinky můžeš sledovat také na Facebooku ve skupině TRAPSAVEC.

TRASA — trampská fotografie a grafika

Trapsavecký deníček od Kavčete

„… píšeme to, co bychom si u ohně rádi sami poslechli.“