Trapsavecké Miniatury č.60 – Jiří Ryvola – Wabi – NĚKDO MI CHODÍ S DUŠÍ

Je to už skoro rok, co se do světa pod číslem 50 vydaly Miniatury trampského barda a dvojnásobného trapsaveckého porotce Wabiho. Byly čistě prozaické, věnované jeho povídkám a článkům z nejrůznějších trampských časopisů a rubrik, doplněné řadou dobových ilustrací a rubrik. Víc se do rozsahu Miniatur nevešlo, musela se zcela pominout Wabiho tvorba básnická.

A to by byla samozřejmě škoda. Proto jsme se s Vokounem, který už měl lví podíl práce na první sbírce, rozhodli, že poprvé v krátkých dějinách Miniatur vyjde stejnému autorovi druhá sbírka. Mimochodem, to asi nebude naposledy, při frekvenci jedna sbírka měsíčně se pomalu ale jistě přestává dostávat autorů, kteří mají dostatek kvalitních prací, a ti co je mají, se stále obtížněji ukecávají.

Vraťme se ale k této sbírce. Podle jedné z básní se jmenuje „NĚKDO MI CHODÍ S DUŠÍ“ (připomínám, že první sbírka nese název „CO JÁ VÍM“), obsahuje převážně básně a povídky ze samizdatové sbírky Kraťasy (1988), doplněné články z časopisů Country styl, Folk & Country, ze zpěvníku k 25 letům Porty a reportáž ze švýcarského celosvětového potlachu.

Předmluva je opět Vokounova, jako motto je použita jedna Kidova vzpomínka na Wabiho. Obal se nápadně a nikoliv náhodou podobá obalu předchozí sbírky.

Tyto Miniatury vyjdou v listopadu jako číslo 60 a symbolicky tak uzavírají prvních 5 let jejich vydávání, prosincem načneme další „pětiletku“

Ochutnávka na závěr:

Někdo mi chodí s duší

Někdo mi chodí s mou vlastní duší

jako by neměl svojí dost –

on ale zřejmě předem tuší

/a nemiluje liknavost/

že nevítaný bude host

/ten co už první den ruší/

a tak halt si rychle vybrat muší

o něco fundovanější kost.

Ne že bych zbytečně vkládal post

scriptum – když tedy suší

na ohni mé trpělivosti toast

své intelektuální /ke které jsme hluší/

marnivosti – ten strom mu nevyrost

až do nebe

A marně na vrata mé duše

bývalé milenky své teď buší.

Dost!

/Přichází jiný host/.