Trapsavecké Miniatury č. 91– Jaromír Vrána – Kastelán – NEJEDU VEN

Vždy jednou za čas se v některém z ročníků objeví autor, který pošle povídku nebo báseň a hned zaboduje. Často se jedná o autory s mnohými psaveckými zkušenostmi, kteří se až teď, na stará kolena osmělili poslat příspěvek do soutěže.

Právě mezi takové Kastelán patří. Hned, jak se na loňském Trapsavci objevil, věnoval mi svá CD s vypálenými texty jeho tvorby i s nafocenou kronikou jeho party. A protože se stává, že takoví autoři mají tendenci zase rychle mizet, neváhal jsem a hned se s Kastelánem domluvil na vydání Miniatur. Prací bylo dost.

Teď tedy jeho Miniatury vyšly a jsou úvodní sbírkou desáté desítky titulů, tedy číslo 91.

Najdete v nich šest trampských a vodáckých povídek a tři básně. Sbírku předmluvou opatřila Hanka Hosnedlová, která se ujala i korektur, četné doprovodné fotografie pocházejí z bohatého autorova archivu.

Jako ochutnávku přikládám jednu z básní.

Důvěra

Po komsi toužíš -

na tebe kašle.

Ten, koho neznáš,

náklonnost ti dá.

Grázl tě učí

důvěře v lidi.

U rváče vidíš

že má lidi rád.

Snad chtěl jsi pomoc?

Všichni stranou hledí.

Náhle se najde.

Primitiv zpitý

nejlepší kamarád.

Děvka z putyky

má vytříbený cit.

A slunce svítí.

Poklid hřeje duši.

Všechno je jinak.

Jen to nesmíš chtít.

Ať žije mladý básník !

Poeta musí být člověk moc mladý.

Který ještě neví, co píše.

Pak může s klidem hlásat

jásání přírody.

Jásání života.

Jásání milování.

Nu mládí, jdi tedy vpřed

do koloběhu života.

Však ti ten koloběh

také jednou ukáže

zač je toho loket!

11