Vokounovo trampské kalendárium - leden 2024

* 1.  1. 1929 Zdeněk Fišera – Klen – woodcrafter; družina v Jičíně; v roce 1950 kmen

Vycházejícího slunce v Děčíně;

účastník ústředního tábora LČSW Tábora velkých dešťů na Sázavě na

Stvořidlech (7. - 17. 7. 1946), účastník Čotokvy v údolí Hučivé Desné

v Jeseníkách ve dnech 6. – 19. 7. 1947;

1951 emigroval do Rakouska a 1953 do Kanady; 26 let pracoval pro

Canadian Forestry Service; od roku 1968 se angažoval v československém

národním sdružení v Kanadě, podílel se na vydávání Calgarských listů a od

roku 1987 na vydávání Edmontonského zpravodaje; v Kanadě organizoval

woodcrafterské tábory pro mládež (cca 15)

* 2.  1. 1964 Jaromír Rygl – baskytarista kapely Fešáci (1992 - 1999) a Taxmeni (od

března 2018)

/*Ústí nad Labem/

* 3.  1. 1969 Eduard Štěpař – Střep (T. O. Fetišáci) – ve volném čase cvičí Kung-fu;

prozaik a publicista – publikace: Hrdinové Gunfu (sbírka povídek, předmluva

George Huška, Ivan Rzounek a Pavel Macek, ilustrace Jindřich Burcal –

Schonbesser, vlastním nákladem, 2011; Hrdinové Gungfu (překlad do

angličtiny; nákladem vlastním, 2012); povídku s názvem Dřevěný muž

zfilmovali studenti Filmové akademie Miroslava Ondříčka;

trapsavec – sbírka povídek Děs pod širákem (předmluva Jana Nešťáková –

Saxana, edice Trapsavecké miniatury č. 62, 2017), komiks Mistr Shaolinu

(ilustrace Matyáš Namai, na pokračování v časopise ABC, 2018); kniha Kecy

nemaj cenu (k autorovým padesátým narozeninám vydala Společnost Pavlů;

obálka a ilustrace Matyáš Namai, ilustrace Barbora Müllerová, Jakub

Hrdlička a autor; Praha 2019); Fetišácký kalendář na rok 2021 (trampské

motivy z Českého středohoří, verše a kresby, vlastním nákladem, 2020),

V zajetí hrůzy šílenství a děsu (redakce Karel Kouba, historická revize

Mgr. Petr Karlíček, Ph.D., ilustrace Jakub Hrdlička, Barbora Kicovová,

Barbora Müllerová, Matyáš Namai; T. O. Fetišáci, Praha, 2021)

/*Teplice/

* 4.  1. 1934 Ing. Richard Švandrlík (Mariánské Lázně) – skladatel, historik; porotce Porta

(1968; publicista - Historie židů v Mariánskýcch Lázních (Art Gallery Nataly a

Městské muzeum Mariánské Lázně, 2005)

* 4.  1. 1944 Miloš Houdek – Kim (T. O. Paběrky, Kolín) – výtvarník, grafik, fotograf,

galerista, organizátor, porotce Trapsavce 2006;

básník – CESTA ČAJE /CO LZE SPATŘIT V JEDNOM ŠÁLKU ČAJE/ (vlastním

nákladem; prosinec 1995); sbírka básní kameny trávy hvězdy (Edice

Polabští básníci, sv. č. 3 – nákladem Polabské kulturní společnosti a autora

vydalo Vespero Pardubice, 2013; druhý dotisk I. vydání); Pití čaje ve volné

krajině (grafický doprovod Michal Matzenauer; náklad 250 ks; Edice Polabští

básníci – jubilejní tisk – nákladem autora a přátel vydalo Vespero Pardubice,

2019); ilustroval sbírku básní Pavla Zdražila – Hvězdou postižený (edice

Polabští básníci, sv. č. 12 – nákladem Polabské kulturní společnosti a autora

vydalo Vespero Pardubice, 2016)

* 4.  1. 1949 doc. PhDr. František Gabriel, Ph.D – historik umění a archeolog,

vysokoškolský pedagog, autor prací z oboru historie a archeolog, publicista

(Fenomén trampského hnutí a jeho formální projevy v severních

Čechách; in: Individuální a masové rekreace v okolí velkých industriálních

měst v 19. - 21. století; Togga, 2014); kniha Helfenburk;

* 5.  1. 1974 Iva Spurná – Draculea – redaktorka, spoluorganizátorka Bloudění, Zlatá

horečka; spolupořadatelka Trapsavce v letech 2000 - 2014; básnířka a

prozaička (Trapsavec); sbírka povídek a básní Z trní (edice Trapsavecké

miniatury č. 8, 2012); publicistka – průvodce Kam na víkend: Krušné hory

a Karlovarsko, 2008; editorka časopisu Puchejř (1994 - 2010), Portýr v Ústí

nad Labem; editorka internetového serveru hrady.cz;

† 5.  1. 2019 Petr Ludvík – Albín (1. Ornitologická letecká peruť) – akordeon v trampské

kapele Krůpěj - Sklepy (1983) a Sklepy (1984 - ?);

diskografie Krůpěj - Sklepy - MC kazeta (1994) a CD z živého vystoupení

(2005)

† 5.  1. 2019 PhDr. Milan Jankovič, DrSc. – literární teoretik, historik a editor (kniha Trn

v zrcadle doby, 1984)

* 6.  1. 1924 Earl Eugene Scruggs – banjista (vymyslel tříprstovou hru na pětistrunné

banjo)

* 6.  1. 1954 Ing. Jiří Mika – Bacil (T. O. RiBaBi-Bo-HoSaMa, Kladno dříve Unhošť) –

původně programátor, poté knihovník a ředitel (2013 - 2018) Studijní

a vědecké knihovny Středočeského kraje; prozaik (Trapsavec 1980 a 1982;

Zlatý Trapsavec 1982);

Jedu ven (sborník povídek; předmluva J. Pohunek – Přebral, ilustrace V. Černý

– Dewi; Trapsavecké miniatury – Zlaté legendy č. 78, Plzeň, 2018)

publicista - založil Kulturní revue Kladno Záporno (2006 – 2018) pro č. 6 (jaro

2009) napsal mimo jiné text „Trail bratrů Ryvolových“ (2009);

Česká nezávislá literatura v ohlasech (výběrová bibliografie knih a článků

od roku 1990, uspořádali František Knopp, Jiří Mika, Jan Wiendl; Praha,

Primus, 1994 a 1997), Nakladatelské Kladno : z dějin kladenské knižní

kultury (Aleš Zach; slovník osobností zpracovali Eva Wróblewská a Jiří Mika;

Kladno, Středočeská vědecká knihovna, 2007)

spolupracuje s kladenským spolkem Halda, který vydal jeho knihy

Mezi alembikem a spilkou (Svět sládka a spisovatele Otakara Zachara;

Kladno, Halda, 2012)

Třísky na duši: kladenské roky Jiřího Koláře (Kladno, Halda, 2021)

* 6.  1. 1974 Radek Smejkal – Tanečník (S. T. O. Peklo, osada U sv. Antoníčka, Pardubice)

– řezbář a sheriff a člen Rady starších Klubu trampů řezbářů; 38. výstava

Klubu trampů řezbářů - Zlatý červotoč 2008, 39. výstava Klubu trampů

řezbářů – Zlatý bobr 2009;

provozuje taneční školu v Pardubicích, čtvrtfinalista Mistrovství ČR

v Latinsko-amerických tancích;

† 6.  1. 1989 Zdeněk Hanžl – Kaltyš (zakládající člen T. O. Karabina, 1968) – vedl osadní

sbor T. O. Karabina v letech 1968  - 1970; člen trampské skupiny Karabina

v 70. letech; zahynul při autohavárii na E43 poblíž Lipůvky;

/† poblíž Lipůvky/

* 7.  1. 1929 Prof. PhDr. Antonín Jašek CSc. – Starosta – profesor LF UJEP Brno; řezbář

zakladatel skupin Valašský soubor Zbýšov, Hejkalové a Roveři Zbýšov

* 7.  1. 1949 Jiří Stegbauer – Jura (Tábornický klub Modré šípy) – básník Tramp (1968 –

1971), publicista, redaktor, vydavatel (nakladatelství Ostrov)

knihy – básně – Doušek na dně (MF, edice Kroky 1976), Andělé v noční

zahradě (Ostrov, 2019);

zastoupen ve sborníku Pozvání do krajiny (MF, 1975), Kdybychom nechodili

slepí po cestách (2000), Blízkost (2005), Berly paměti (2018), Řadové sestry

(2018), Zrcadlení (2018),

/*Poděbrady/

* 8.  1. 1974 Jaroslav Šefl – textař a skladatel (píseň Chata pod sněhem)

* 9.  1. 1909 Dobroslava Dolínková (poté Čejková) – woodcrafterka; členka kmene Bílého

Slunovratu

* 9.  1. 1944 Josef Kučera – Kobra (T. O. Lone Star, poté T. O. Howgh, Teplice) –

zakládal Divadélko v Černé kuchyni v Teplicích (spisovatel, a dramatik

Alex Koenigsmark, písničkář Karel Kryl, spisovatel Václav Dušek), publicista

Tramp (1970 - 1971), od roku 1970 spolupracoval na propagaci

Folk & country festivalu a spoluautor publikace Dvaatřicet trumfů (podle 32

účinkujících); redaktor a publicista kreslíř v časopise Portýr (od roku 1970),

portovní propagace;

karikaturista, organizátor Saloonů kresleného humoru (první – J. Vyčítal –

17. 12. 1970 v Malostranské besedě);

Ilustroval publikaci Vádemékum pro každou životní situaci, aneb, Průvodce

životem - od kočárku do důchodu (1984)

prozaik – povídka Kudla in Trail č. 1/1969, povídka Trampský časopis in

kniha ČAJ S PŘÍCHUTÍ JEHLIČÍ (Praha, Carmen, 1992); a povídka O člověku,

který měl opravdu rád pivo in kniha POTLACH aneb ČAJ S PŘÍCHUTÍ

JEHLIČÍ A RUMU (1998);

po roce 1989 se podílel na obnovení Strany mírného pokroku v mezích

zákona;

* 9.  1. 1944 Jiří Nepustil – Nepu (T. O. Paběrky) – textař

* 9.  1. 1964 Lenka Vostry (dříve Slabá) – zpěvačka skupin Kliďánko a Střepy Jihlava,

Nezmaři (1985 - 1988), Spirituál Kvintet (1989); Žalman a spol. (1990 –

1995; 19. 9. 1994 se provdala v Telči za Ádu Vostrého; žije v Edmontonu

*10.  1. 1919 Miroslav Roudný – Medvěd – woodcrafter, člen kmene Wahpeton;  člen

Kmene pražských woodcrafterů;

Narodil se v Praze a vyrůstal na Žižkově. Po ukončení studia na reálném

gymnáziu v Křemencově ulici v pražském Novém městě se věnoval

bohemistice na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde byla zprvu

předmětem jeho zájmu dialektologie oblasti východních Čech. Tento jeho

zájem pramenil částečně také z toho, že s rodinou Roudných byl spřízněn i

jeden z nejvýznamnějších českých jazykovědců, Jan Gebauer.

Byl ženatý a byl otcem dvou dětí, syna a dcery.

Jako jazykovědec působil celý život zejména v oblasti terminologie. V popředí

jeho zájmu tedy stála nejen praktická stránka terminologie různých odvětví

lidské činnosti (co a jak se nazývá), ale i její hlubší kontext a kořeny. Tedy

jakým způsobem jsou názvy v jednotlivých odvětvích tvořeny, přejímány, jak

se vyvíjejí a jaký je jejich "život" v rámci češtiny jako celku.

Od roku 1950 působil v Ústavu pro jazyk český. Byl ovlivněn dílem

rakouského terminologa Eugena Wüstera i odborníků z tehdejšího

Sovětského svazu a chápal profesi terminologa „nejen jako praktickou péči

o odborné názvosloví (jednoho oboru nebo názvosloví vůbec), ale také jako

nauku, popř. teorii o tomto druhu pojmenovacích prostředků a jejich

uspořádání“.

Aktivně se podílel na tvorbě a zavádění nových odborných termínů do

češtiny, zejména v oblastech hutnictví a hornictví, dalších technických,

strojírenských a stavebních oborech, a v několika dalších odvětvích. Měl

mimořádný rozhled a disponoval až encyklopedickými vědomostmi.

V sedmdesátých letech dvacátého století byl členem Názvoslovné komise ČÚGK a podílel se na její práci zejména v oblasti odborné terminologie ke standardizaci geografických jmen, ale i v mnoha dalších oblastech díky svým rozsáhlým vědomostem.

Jeho působení přesahovalo i na pole mezinárodní – Československá terminologická komise, jíž byl dlouholetým předsedou, byla součástí Mezinárodního terminologického výboru ISO/TC 37.

Zemřel v roce 2004 a je pohřben na Vyšehradském hřbitově.

Publikace O české terminologii (spolu s Bělou Poštolkovou a Antonínem

Tejnorem, Academia, Praha, 1983)

/*Praha/

*11.  1. 1894 Jaroslav Vogel – dirigent, šéf opery, muzikolog, publicista, skladatel a textař

(hudba Až jednou - text F. Kudrna, text Tulácká - hudba R. W. Ford)

†11.  1. 1944 Arnošt Hofbauer – malíř, grafik, ilustrátor, pedagog

*12.  1. 1909 Jaroslav Krsek – Jerry Packard (deputy šerif T. O. Hobart Camp, T. O. Gold

Hyde) – zakladatel campu Dice Camp (Zlaté dno); publicista v časopisu Naše

osady (1929 - 1931) a Camping (1933 - 1934); v r. 1935 vedl (s V. Dědkem,

A. Hodkem a G. Vlkem) v Nedělním listě trampskou rubriku Jedeme za

romantikou; odbojář

/† Osvětim/

†13.  1. 1994 Zdeněk Svoboda – Kodýtek (původně T. O. Jižní Kříž Brno, poté šerif T. O.

Tarantule Opava) – trampský

písničkář a textař (Ďáblovy kostky, Gabriela, Prázdná záplata, Vítr mládí

- 1992, Zlatý sen, Ztracený campy - hudba V. Šamánek - Šampus),

skladatel (hudba k textům V. Náhlíkové - Strunky Hlídej si romantiku, Léto

odchází; hudba k textům Hanky Hosnedlové - Dopis, Holka ze sna, Imaginace

o zlu, Jeden z mála, Kámovi, Kde jsou?, Khaki blázni, Krutej bůh náhoda,

Místo tak malý mít, Nedělní, Pár slov synovi, Pásmo důvěry, S nebem nad

hlavou, Slepá Madona, Slzy loučení, Společenská poprava, Toužení,

Vzpomínky, Ztráty a nálezy; hudba k textu J. Bláhy - Řešetláka - Stádo);

Trampský zpěvník č. 16 - příloha Tramp č. 9/1991;

porotce 16. ročníku Festivalu trampských písní Horní Jelení (1991);

†13.  1. 2004 Milan Prošek – Muny (Komárov) – redaktor samizdatu Lokálka;

*14.  1. 1934 Miroslav Čvančara – publicista v časopisech Camp, Mladý svět, Country styl

a Western World; historik české kinematografie, provozovatel soukromého

biografu a půjčovny filmů - soukromé kino pro 40 lidí si zřídil v pouhých

třinácti letech. Jeho otec a strýc vlastnili půjčovnu filmů a několik kin, avšak

nacisté jim většinu zabavili. Biografy jim znárodnil stát už v roce 1945. Pro

své přátele ale promítali i po válce. Rok po válce zabral sklepní místnost pro

své kino. Spolu s bratrem Františkem pak kamarádům pouštěli americké

grotesky, kovbojky a kreslené filmy, které získávali od rodinných přátel.

Později přikročili i k natočení vlastního dílka.  Do kina ke Čvančarům chodil

v padesátých letech i Josef Brož, špičkový technik, který například sestrojil

přístroj na ozvučení amatérských filmů i pozdější eso české kinematografie

Miroslav Ondříček.

Po únoru 1948 vymýtili komunisté americké filmy z československých kin.

Promítání se muselo maximálně utajit před slídivými zraky sousedů. Tajné

heslo? „Přijď si vypůjčit knihu.“ Ani tak se rodina nevyhnula policejním

prohlídkám a výslechům. Kolikrát vyvázla jen o chloupek.

Biograf nakonec přitížil mladšímu bratrovi Františkovi na vojně v roce 1958,

kdy byl odsouzen za pobuřování proti republice na dvacet dva měsíců.

„Promítačku používal prošetřovaný při tajných schůzkách ve skladišti v

domě, kde bydlí. Skladiště bylo zařízeno jako kinosál a zde dle sdělení občanů

prošetřovaný promítal skupinám mladíků, se kterými se scházel, závadné

filmy. O jaké filmy se jedná, nebylo zjištěno,“ napsal v hlášení policista.

Kino Miroslava Čvančary skončilo začátkem sedmdesátých let. „Úřady nám

nařídily vyklizení místnosti, což jsme tedy s těžkým srdcem museli udělat,“

vzpomíná. Schody do sklepa byly posléze zaházeny zeminou a zabetonovány.

Dům získala rodina zpět až v roce 1989, a tudíž vchod opět zprovoznila.

Promítání už se tam však nevrátilo. Nebylo pro koho. Dnes je na místě jen

moštárna.

zakladatel filmového archivu, autor publikací a článků z oblasti

kinematografie a historie pražských čtvrtí, též spoluautor knih - Praha 1848

- 1914: čtení nad dobovými fotografiemi (sestavil a slovem doprovodil Pavel

Scheufler; spolupracoval Miroslav Čvančara, Roman Prahl, Jiří Janda,

fotografie reprodukoval Miloš Heyduk, Panorama, 1984), Zaniklý svět

stříbrných pláten: Po stopách pražských biografů (spolu s J. Čvančarou,

Academia, 2011) , Když u nás byl Buffallo Bill (spolu s J. Čvančarou,

Academia, 2017)

*14.  1. 1944 Antonín Hájek – zpěvák, muzikant, aranžér kapely Rangers; textař - písně

Ave Dies, Báječný bál (s M.Dufkem), Buď zdráv, Divnej sen, Hřbitovní kvítí,

Chvíli, Já procházel se jednou, Jullianne, Když, Klekání - hudba česká lidová,

Kouzelník, Král silnic, Květy dej, Láska je věc kouzelná, Mysli na to že přijdu

(s M. Dufkem a R. Tomáškem) Nápis křídou, Oh Shenandoah

(s R. Tomáškem), O. K. (s O. Juříkem), Otcova hůl - hudba Delaney Bramlett,

Pět set mil (s J. Vančurou), Pojď ven (s M. Duchkem), Pojďte sem,

Prázdné nádraží (s R. Tomáškem), Rocky Top (s M. Dufkem), Škatule,

Ta zem je tvá zem, Tulák, Věčné léto najdem, Vím vím, Zvedněte kotvy,

Žlutej pták);

*14.  1. 1964 Ronny Semerádová  (Liberec) – prozaička v časopise Tramp;

†16.  1. 1964 Bohumil Špidra (T. O. Proudy – Svatojánské proudy, Sázava) – hudební

skladatel (madrigalista); editor sborníku Čeští madrigalisté: Jubilejní

publikace: 30 let Pražského komorního sdružení 1929 - 1959 (1961)

*17.  1. 1954 Richard Lašek – perkusista jazzrockové kapely CH.A.S.A. (Brno 1977 -

1982), folkové kapely Folk team (1978 - 1979), rockové kapely Bronz (Brno,

1981 - 1983) a trampské kapely Kamelot (Brno, 1999 - 2000)

*17.  1. 1969 Ján Nožka – Šupák (T. O. Hadie údolie, Čabraď) – básník (Trapsavec 2014);

sbírka O chodníkoch a tak (alebo útržky pocitov);

jeden z autorů (historky) publikace Na vandri so Severkou /Najväčšia

radosť – škodoradosť (1989 – 1995)/ (sborník trampského humoru;

Trampské združenia SEVERKA, 2021)

*18.  1. 1939 Vladislav Morava – Larry – kytarista a zpěvák skupiny KTO v letech 1962 –

81; v roce 1981 emigroval do USA;

†18.  1. 1944 Josef Lucký – skladník z Týniště nad Orlicí; významný pracovník

KSČ, za první republiky pro politickou činnost několikrát trestán.

Jako „táta“ T. O. Veselá bída, pečoval o politickou výchovu mládeže. Zatčen

gestapem 1940, odsouzen 1942 pro velezradu, převezen do koncentračního

tábora Brieg (polský Brzeg), kde zemřel roku 1944.

†18. 1. 2009 Vlastimil Kačer – Buriss (Náchod) – řezbář, člen CTŘ; 29. výstava Clubu

trampů řezbářů - Zlatý červotoč 1999; banjista, kytarista a zpěvák v kapele

Nacopak Band (Náchod) a Senior Band (2005 - 2009)

†18.  1. 2019 Mgr. Svatopluk Schützner – Veverka – kněz a knihovník; woodcrafter - člen

kmene Wahpeton a Kmene pražských woodcrafterů (Praha);

studoval arcibiskupský seminář v Praze, na kněze byl vysvěcen v roce 1946.

poté působil jako římskokatolický kněz v pražské arcidiecézi.

V lednu 1949 odešel ilegálně do Bavorska. V létě 1950 se po dohodě

s P. Antonínem Heidlerem tajně vrátil do Československa. Podle jeho

vysvětlení z roku 2002 chtěl údajně pouze zjistit, jaká je náboženská situace

v zemi. Na podzim 1950 se mu podařilo za dramatických okolností (jeden

z převaděčů byl zastřelen) dostat se za hranice.

Vystudoval teologii na univerzitě ve Štrasburku a na volné noze

spolupracoval se stanicí Radio Free Europe Svobodná Evropa).

Na pozvání arcidiecéze New Orleans v roce 1954 ojel do USA. Sedm let sloužil

ve farnostech v Louisianě, prožil krizi kněžství a v roce 1961 požádal

o laicizaci, tj. o propuštění ze svých kněžských slibů.

Na základě postgraduálního studia získal v roce 1963 na Louisianské státní

univerzitě magisterský titul v oboru Knihovnictví, poté odešel do

Washingtonu, kde v roce 1964 získal místo v Library of Congress

(Kongresové knihovně).

V roce 1966 získal církevní povolení oženit se s Miladou, jednou ze

spolupracovnic v katolickém podzemí v Československu, která po útěku

Československa strávila 12 let v Evropě a pracovala jako sociální pracovnice.

V knihovně pravoval jako katalogizátor, věnoval se vzácným knihám a stal se

nejpřednějším znalcem středověkých latinských a řeckých rukopisů.

V knihovně si ho pamatují jako někoho, kdo dokázal určit zdánlivě

nesrozumitelný text.

Je autorem dvou svazků Kongresové knihovny, které podrobně popisují

soubor textů ze středověku, které knihovna delší dobu vlastnila, ale nebyly

katalogizovány, a proto byly do značné míry neznámé.

V roce 2003 odešel do důchodu a zahájil práci na autobiografii.

Kromě znalosti latiny a klasické řečtiny hovořil plynně šesti evropskými

jazyky a v několika dalších jazycích, včetně hebrejštiny, dokázal číst.

V důchodu byl velkorysý k těm v nouzi. Vzpomínková bohoslužba se bude

konat na jaře v katolickém kostele sv. Josefa ve Washingtonu, DC.

/†Washington, USA/

*19.  1. 1934 Karel Dítě – woodcrafter, Kmen Dakota (Červený Kostelec)

†19.  1. 2004 RNDr. Miro Vosátka – Grizzly a Mirko – skaut a woodcrafter; reklamní

grafik, publicista - knihy Chráníme přírodu, Toulky přírodou, Na stezce,

Tábornická encyklopedie

†20.  1. 2014 Milan Schulz – Bobřík – publicista, novinář, dramatik, básník a spisovatel;

woodcrafter;

dětství a mládí prožil za první republiky, v předvečer války i během ní; měl

bohémského otce, jehož nejistotu vyvažovala stabilnost a serióznost matky;

v letech 1944 - 1949 člen Kmene Šelem; nejprve družina Re-Whara-Hare

(1943), v roce 1944 z ní vznikl Kmen Šelem;

účastník Čotokvy v údolí Hučivé Desné v Jeseníkách ve dnech 6. – 19. 7. 1947.

prožil poválečný rozlet při studiích literatury a ruštiny v době, která přála

mládí, ne však zdravému rozumu;

Po maturitě na gymnáziu vystudoval filosofickou fakultu, literární začátky

prožil v pestrém prostředí Literárních novin. V 50. a 60. letech byl mj.

redaktorem Literárních novin, Literárních listů a Listů, poté byl

šéfredaktorem revue Orientace. Spoluzakladatel divadla SEMAFOR

(SEdm MAlých FORem), následně ůsobil jako dramaturg tohoto divadla, byl

spoluautorem kabaretních pořadů a autorem literárních satir v kabaretu

Paravan s J. R. Pickem;

v roce 1969 emigroval do SRN, kde pracoval jako redaktor v Rádiu Svobodná

Evropa a opět stanul ve středu dění s podnětném okruhu lidí kolem

společenství Opus Bonum založeného v exilu opatem Anastázem Opaskem;

spolupracoval s exilovým časopisem Svědectví Pavla Tigrida; V zahraničí

zůstal i po roce 1989.

Spolu se svým synem Martinem moderoval v 90. letech pořad České televize

Sněží.

Knihy – Ptáče a vědma (zabásně a napovídky; Ilustrace Bohumil Štěpán,

Československý spisovatel, 1964), Mír, mírové hnutí, křesťanská etika (výbor

z materiálů ze stejnojmenného sympozia, pořádaného 24. - 27. 11. 1983 Opus

Bonum ve Frankenu, Opus Bonum, 1984), Hledání zatraceného času aneb Co

jsem nezapomněl (1. vydání Praha: Torst, 2012), Žluté listy (2017)

/†Mnichov/

*21.  1. 1934 Eva Olmerová (provdaná Vaníková) – jazzová zpěvačka, která nazpívala

i řadu trampských písní (Supraphon LP Ztracenka zpívá, LP Až ztichnou

bílé skály);

*21.  1. 1949 PhDr. František Vyhňák – Frank – v roce 1990 zakladatel o. s. Woodcrafter

ČR (Liga lesní moudrosti dětí a mládeže)

*22.  1. 1904 Jan Korda – Jenda (T. O. Dakota, T. O. Lone Star, T. O. Sumter) – zpěvák,

básník, textař, libretista a skladatel; zakladatel skupiny Settleři (1930);

trampský písničkář (150 písní – Až jednou (1930), text Až píseň poslední –

hudba J. Šulc, text Až ztichnou bílé skály - hudba F. Korda, Buffalo Bill, Děvče

jsem námořník, text Dohasly ohně - hudba V. Konvička, text Chata v lese -

hudba V. Konvička, text Jasmíny - hudba F. Korda, text Já a můj kůň - hudba

V. Konvička, text Kamarádi stárnem - hudba F. Korda, text Kluci do přírody

- hudba V. Konvička, text Kouzlo dálek - hudba V. Konvička, hudba Mám

v lese bílou cestičku - text ?. Kryšpínová, Moře Hoši, My jsme kluci očkovaní

satanem (1935), text Nelkej kamaráde - hudba F. Korda, Nezapomínejte

kamarádi, Osado zpívej, Plnokrevný kamarád - hudba A. Mošna, text Pluj

obláčku – hudba A. Mošna, Pojď dívko s námi, Recept na zdraví, Samotář,

text Sejdeme se zas děvčátko - hudba V. Konvička, Skotská, Sotva počnou

ledy tát, Stará píseň, text Stará vzpomínka - hudba F. Korda, Svatojánské

proudy, Tam v modré dáli, Tam pod kaňonem (1929), text To je náš svět –

hudba V. Konvička, Tulácká, Tulácký stesk (1929), Už je tomu dávno,

Už nechci žít sám, Už nejsi Nevado – hudba A. Mošna, text Vlajka –

hudba V. Skoupý s F. Kordou (1929), Volání, Vzpomínka na Svatojánské

proudy, text Zašlé chvíle - hudba D. Stoljarovič, Zelený kruh;

od 3. 11. 1930 člen redakčního kruhu časopisu Naše osady (1929 - 1931);

libretista a scénárista řady lidových operet; spolupracoval s Milošem Jarošem

na filmu Kavárna na rozcestí a na národní hře se zpěvy Bourali jsme bourali,

porotce Porta (1968), porotce Trapsavce (1972);

*24.  1. 1914 Jana Lašková (provdána Pospíšilová, podruhé Rádlová) – umělecké jméno

Hana Vítová – filmová (60 filmů) a divadelní herečka, zpěvačka, spisovatelka,

překladatelka, textařka (Hraj mi na mandolínu – hudba Markush a Reifeld,

Já vím, že přijde ta chvíle - hudba Dr. T. Lengyel, Poslední píseň - hudba

B. Hill a G. Brown, Zpívej mi o lásce Marjů);

†25.  1. 1969 Marie Prokopová – textařka (píseň Tulačko svádivá - hudba E. Ingriš)

*26.  1. 1939 Josef Jégr – Joe (T. O. Divous poté T. O. Jeseter) – člen redakční rady

trampského časopisu Tulák (Brno, 1968); publicista a prozaik (Tramp 1969

– 1971 + 1990 - 1998,  Tulák Brno 1968 - 1973 + 1990 - 1992), textař

a básník (Zlatý Trapsavec 1971, porotce Trapsavce 1972 a 1983);

předseda odbočky JLC Brno (od 17. 11. 1971);

zakladatel kapely Tramp Evergreen Band (Brno, 1988);

povídky - A je to tady, Akord, Cesta za otcem Země, Cesty, Čínské stolování,

Dobytí Nového hradu, Lví oko, Macovy šoky, Muž z cizí planety, Neobyčejná

příhoda trempíře Boba, Obloha plná sluncí, Přilba, Zabil jsem člověka, Zářivý

Orion, Zelený vandr; básně Pro Tebe, Hledal jsem přítele, Malíř (In: část Tulák

s dírou v srdci ve sborníku Tulák Jožka Jégr)

     trampský písničkář - písně Anči tančí, A tak jdu sám, Blues nemocnice

„U milosrdných bratří“, Bobrůvský valčík, Byl tichej večer (hudba a text Bruce

Duncan „Utah“ Phillips; Rock Salt and Nails; předlohou byla Zátoka od

Rangers), Celej den čekám (hudba Huddle Ledbetter a Alan Lomax; Good

Morning Blues), Čekám v ústraní (hudba Victor Young, původní text Will

J. Harris; Sweet Sue – Just You), Černé komando (hudba J. Jégr; text Wabi

Ryvola), Černý Orfeus (hudba Luiz Fernardo Bonfa; Manha de Carnaval

z filmu Black Orpheus), Divnej svět, Dlouhá trať (hudba Harry Warren;

Chattanooga Choo Choo), Hospůdka pod skálou (traditional, úprava

Stephena Fostera, hymna státu Florida; Old Folks at Home = Way down upon

the Swanee River), Hraju jazz (= Ukolébavka z ptačího ostrova = Ukolébavka

na ptačím ostrově = Procházka z ptačího ostrova; hudba George Shearing,

původní text George David Weiss – B. Y. Forster), Hvězdnej prášek, Hymna

T. O. Paskripl, Ja-da (hudba Bob Carleton, Ja-da), Já mám doma holčičku

(= Holčička), Jaro na Bobrůvce, Ještě pár dnů (hudba Roy C. Bennett = Roy

Brodsky, původní text Sid Tepper; Red Roses for a Blue Lady), Jsem jen tulák,

Kola nocí hřmí, Kopyta když vyzvání (= Jipi jou), Má krásná zlatovlasá paní

(hudba Vincent Rose, původní text Richard Coburn, John Schonberger a

Malvin Schonberger, původní český text J. J. Paulík – Bar u zlaté plachty;

Whispering), Mexico (traditional); původní český text Petr Třebický, tento

text J. Jégr), Můj den (hudba Jiří Cvrkal – Jasňák), Námořník, Náš strýček

swing (= Strýček swing; hudba Roman Pokorný – Adam), Olympijská znělka

(znělka při osadní dětské olympiádě T. O. Jeseter), Olympijskej vlk (na nápěv

Mořský vlk), Ó Merien (traditional; = Ó Marien = O Marry Ann = Miriam

z ranče W), Osadní sen (= Jihlávka; hudba Les Paul), Píseň věřitele

(= Věřitelé; hudba Nellie Casman, text originálu Shlomo Steinberg; Yossel,

Yossel = Joseph, Joseph), Podzim (věnováno T. O. Jeseter), Pojď děvče

(= Pojď děvče mý, původní český text  J. Fládr – Pahorky), Poslední tango

(evergreen; Tango Perverso = Tango Perversico), Psanec, Půjdeš-li domů

(hudba George Gershwin; text se Savou Klimešem Oh, Lady Be Good),

Rogalo, Rozalí (hudba Bob Gibson a Lester Brown, text originálu John D.

Lourdemilk; Abilene, Rosaline), Setkání třetího druhu, Sluneční cejch

(= Samota), Stíny se dlouží (= Karavana; hudba a text Duke Ellington, Irving

Mills a Juan Tizol; Caravan), Stopař Joe (hudba Jarka Mottl), Štatl zong

(Brněnský hantec, Štatlařův song), Tak pojď si hrát (hudba W. Ryvola =

hudba k písni Pat a Dan), Temná noc (hudba William Christopher Handy;

Saint Louis Blues), Trumpeťák John (evergreen; = Trumpeťák Johny; Jezdil

jsem tam v Louisianě – jiný text), Tulák (věnováno Lampovi), Věčnej vlak

(věnováno T. O. Mikfel), Větrné počasí (hudba Harold Arlen, text originálu

Ted Koehler; Stormy Weather = Bouřlivé počasí), Vodácká (hudba Richard

Rodgers, původní text Lorenz Hart), Volá tě oheň (hymna T. O. Jeseter),

V šelestu křídel (hudba George Gershwin, Somebody Loves Me), Zdál se mi sen

(hudba Sholom Secunda, text originálu jidiš Jacobs Jacobs, anglický text

Sammy Cahn a Saul Chaplin, Bei mir bist du schön = Pro mne jsi krásná);

texty na hudbu Václava Rainiše - Dnes již nejdu spát, Kotelnický western,

Lidová trampská (= Maměnka = Trampská lidová), Loučení (= Pomalý

Begin), Marné volání, Můj milej táto (= Střelecká = Střelecká balada = Táto),

Píseň karbaníka, Podzimní Bigin, Střelecká, Španělské bolero (= Cowboják),

Já mám doma holčičku (= Holčička), Tuláci kontinentů (= Hymna všech

trampů), U malých ohňů, Zrádná holka,

texty na hudbu Vladimíra Staňka – Rolfa - Johny, Jsem jen tulák, Kam se Ti

lidi ženou (= Ekologická), Loudám se loudám, Nebuď již hochu smutnej,

Ontário, Pojď děvče mý, Strašidlo, Svojšice vísko náramná, Vlak beznaděje

(text spolu s M. Dohnalem – Fousem – Matuškou), Výprodej;

Hudba na texty Jany Radové – Zuzky - Velkej vandr (spolu s V. Rainišem),

Vobuj si boty, Ztráta z prodlení;

samizdatové zpěvníky - Trampské písničky Joe Jégra, 1986, Trampské

písničky Vl. Staněk - Rolf, 1987, Trampské swingové písničky Joe Jégra,

1988;

Trampský zpěvník č. 13 – příloha časopisu Tramp 6/1991;

Zpěvník Tulák Jožka Jégr (Michael Antony – Tony, 2022)

*27.  1. 1959 Luboš Malina – Máča nebo Máčenka – multiinstrumentalista (pětistrunné

banjo, irské píšťaly, kaval, klarinet, tarogáto, saxofon, mandolína, housle,

violoncello, kytara);

kapely Kliďánko (Náchod), Poutníci (Brno), spoluzakladatel kapely Druhá

tráva (Brno, v současnosti její kapelník), Teagrass (Brno);

sólové banjové desky Piece of Cake, All You, Can Eat, Zákusek, Afterparty,

Dueling Fingers;

*28.  1. 1944 Jaroslav Merenda – Zlatokop (šerif Bonanzy) – umělecký knihař, malíř,

propagační výtvarník, skautský vůdce;

*31.  1. 1949 Ivan Doležal – pracoval v tiskárně; původně country muzikant, poté člebn

vedení FCK, propagace Porty; organizátor, redaktor (Rodokaps), publicista

(Gramorevue, Portýr), porotce Trapsavce (1996, 1997 a 1998), publikace

Porta znamená brána (s M. J. Langerem, Praha, Adonai, 2001);