· trampská literární soutěž ·

Povídky a básně od ohně, pro všechny, kdo umějí slyšet les.

52. ročníkuzávěrka 28. února 2026vyhlášení poslední květnový víkend, u ohně na tábořišti

Vraní hostina & Laciný kentucký bourbon - Marek Kysilka - Fenik

„Tohle je teprve deprese, kam se hrabe Smrž,“ prohlásila o jedné z básní jistá celkem orientovaná autorita. Což mne poněkud zarazilo. Přesvědčen o tom, že jsem po dlouhých letech úspěšně zakončil nerovný boj s permanentním stresem, čehož důkazem měla být schopnost drobných radostných prožitků a návrat energie, ústící v bohatší tvorbu i pohybovou aktivitu, reagoval jsem zprvu odmítavým pohoršením. Když jsem něco podobného slyšel od trapsavecké poroty, ocitl jsem se na pokraji zamyšlení. Při sestavování aktuální sbírky s překvapením zjišťuji, že ve většině kousků lze vskutku vystopovat určitou hravou dekadentní ponurost. Což může mít racionální vysvětlení – tak jako se tělo zbavuje různých sajrajtů fyziologickými cestami (lupénka, píštěle, jakož i zaplaťpánbůh obvyklý každodenní koloběh), tak i duše odkládá toxické odpady, jak může. Pokud se vedlejším produktem stane literatura, přebírá holt ono duchovní břímě čtenář, zatímco autor si lebedí. Nu dobrá, stalo se, takže v zájmu autenticity jsem jako výtvarný doprovod vybral pokud možno komplementární fotografie.

„Tohle je teprve deprese, kam se hrabe Smrž,“ prohlásila o jedné z básní jistá celkem orientovaná autorita. Což mne poněkud zarazilo. Přesvědčen o tom, že jsem po dlouhých letech úspěšně zakončil nerovný boj s permanentním stresem, čehož důkazem měla být schopnost drobných radostných prožitků a návrat energie, ústící v bohatší tvorbu i pohybovou aktivitu, reagoval jsem zprvu odmítavým pohoršením. Když jsem něco podobného slyšel od trapsavecké poroty, ocitl jsem se na pokraji zamyšlení. Při sestavování aktuální sbírky s překvapením zjišťuji, že ve většině kousků lze vskutku vystopovat určitou hravou dekadentní ponurost. Což může mít racionální vysvětlení – tak jako se tělo zbavuje různých sajrajtů fyziologickými cestami (lupénka, píštěle, jakož i zaplaťpánbůh obvyklý každodenní koloběh), tak i duše odkládá toxické odpady, jak může. Pokud se vedlejším produktem stane literatura, přebírá holt ono duchovní břímě čtenář, zatímco autor si lebedí. Nu dobrá, stalo se, takže v zájmu autenticity jsem jako výtvarný doprovod vybral pokud možno komplementární fotografie.

První část sbírky zahrnuje poetickou tvorbu, zrodivší se od vydání sbírky minulé, fakticky převážně z letošního roku. Trapsavecké příspěvky jsou předřazeny sekci „Vraní hostina“, v jejímž závěru uvádím pár písňových textů z 80. let, což umožnilo nenásilně nafouknout rozsah a zároveň dalo prostor pár fotkám. Oddíl „Laciný kentucký bourbon“ obsáhl (neprávem) propadnuvší trapsavecké povídky, kde je ona lahodná tekutina jednotícím prvkem. Téma pro trapsaveckou slezinu pak vytvořilo svorník mezi oním mokem a mou dávnou fiktivní partičkou „Golden hnát“, jejichž dva příběhy z 80. let jsem na konci rovněž přidal.

Případné podezření, že některé party mohly být dedikovány konkrétním osobám, nehodlám vyvracet, ale ani akcentovat (ony ostatně vědí…).

Sbírku doprovází autorovy fotografie.

Čtvero ročních dob

Varhany větru v korunách smrků

vrzavé chóry chorých not

chladivý balvan ulpí mi v krku

v pauze zní dusot bosých bot

Obutý v býlí bloumavě bloudím

polomy vlídných temných blat

než se jí zvolna pod celtu vloudím

opět z ní sálá jenom chlad

Jak jenom vyzrát na zimu temnou

aby si dala pár čísel se mnou

jak chladnou vůli obelstít?

Možná tak letmo flirtovat s jarem

protáhnout léto obskurním barem

s podzimem hlavy model stít

Březen – červenec 2012

O Trapsavci v pár větách

Trapsavec je trampská literární soutěž — už přes padesát ročníků. Scházíme se u ohně, čteme si nahlas, tiskneme sborníky a předáváme dřevěné Trapsavce. Autoři, porotci i kamarádi jsou tu doma.

Novinky můžeš sledovat také na Facebooku ve skupině TRAPSAVEC.

TRASA — trampská fotografie a grafika

Trapsavecký deníček od Kavčete

„… píšeme to, co bychom si u ohně rádi sami poslechli.“