Bloudění lesem

Bloudíme po lese,

můj bratr třese se,

velmi se bojí.

Nemáme s sebou nic,

na nebi je měsíc,

včely se rojí.

Cestu zpět neznáme,

a přesto spěcháme,

chcem doma být.

Bratr je zděšený;

není syn Štěstěny,

ale chce žít.

Jsme pryč už hodinu,

chcem vidět rodinu,

mámu a tátu.

Pak jsme našli štěstí;

na známém rozcestí

vidíme chatu,

v které domov máme,

cestu zpět už známe,

takže si zapiš,

že jsme doma již.

Michaela Catalina Kraftová

Kategorie Poezie do 23 let