Kus žvance

Živote tulácký, pověz mi, co mi dáš dřív,

pět sáhů pod zemí, či stopou trnitou jít.

Na zázrak nečekám, bez prachů už jsem si zvyk'.

Žvance snad kus a rumu hlt – teď můžu mít.

Ráno se zjasňuje a slunce už stoupá ven,

nový den začíná, po kapsách šmátrám zas jen.

Krabička cigaret, to je snad vše, co já ted' mám,

a žízeň hrozivou, velkou jak dubovej trám.

Silnice šedivá, co vedla nás do polí,

maně si vzpomínám na pardy, ty z údolí.

Na skalku posvátnou, tyčící se nad vodu,

na plakety přibité, se jmény kamarádů.

Jerry Vecka – Pupál

Kategorie Poezie