Letní noc

Karfiolová večernice poposedává neklidně

a smutek saje autotrofně z noci.

Pijeme z potůčků a jíme mladé listí,

když chtivost zavelí

(a bez ní touha není)

Naše pózy nás omamují,

jak tričko v podpaží,

když příznivou vůní

    překryje pusto trochu hraných gest.

Ty hebkost křídla vlhkostí ztěžklé můry

naladíš do hlasu...

A moje ruce – šlahouny svízele

trošičku drsně lnou.

Až zbytek falše škrtne létavice.

Nikdo by stopy frašky nenašel,

protože pak si řeknem opravdově:

Prosím tě o smilování –

o smilstvo a milování.

Jiří Vídeňský

kategorie Poezie nad 23 let