Má trampská zem

Na hřbetě křížků pěkných pár,

však srdce stále mladé.

Již nedohlédnu s vrchu skal,

když hůlka je mým kamarádem.

A nezvládnu už každou stezku

ani bdít nevydržím do rozbřesku

tak jako dřív...

A hlas mi selhává,

když písnička stará lákavá

mi slova nutí na jazyk.

Šedivý vlas či vousy i vrásek pár

mi nezabrání vyjet ven

kam za mládí jsem jezdíval.

A že už zaběhlo se mládí...

i dnes mě vítr stejně hladí

a že jsem o něco víc stár,

pojedu zas i v nový kraj,

poznat víc, vždyť to je dar!

Kdo v srdci postoj trampa chrání,

kdo kdysi duši zaprodal

lesu a řece, trampování,

kamarádství a volnosti,

kdo nezradil v tom sebe sám,

ten navždy bude patřit k nám!

K nám trampům s duší toulavou,

písničkou na rtech, plnou touhy

pro cesty krátký nebo dlouhý,

pro řeky doma nebo za mořem,

prostě vždy bude patřit sem!

A tohle je má trampská zem!

Blažena Jeníková – Číča

Kategorie Poezie