Nostalgie

Jsem psanec modrých dálek

a neklid žití mého stín

Toulavá vášeň – Bohů to dárek,

rozmarně hozený

         v chudý můj klín.

Dvé očí věčně hladových

údělem jsou všech tuláků,

iluse modla je bláhových

hlad to je skutečnost vandráků.

Touha žhne jak rudý semafor

na trati vysněných cest,

básník je prospektor metafor

tulák je dítětem hvězd.

Krásné je když slunce zapadá

do moře štíhlých stožárů,

tulácký život je balada,

i opium ve zlatém poháru…

Andy Caballero

1. místo v kategorii Poezie pokročilých