Svaté...

Ach, Máří Magdaléno,

proč zrovna tvoje jméno?

Bylo mi jako věno

do vínku přisouzeno?

Já přece nejsem svatá,

nedám se na pokání.

Má duše světem chvátá

a nemá v lásce stání.

Přesto chci zůstat jiná -

stejná a nezlomena.

Jak oheň z jisker vstává

má víra pokořená.

Magdaléna Karelová – Waki

kategorie Poezie oldpsavců