2000 · Poezie
Věčnost
Martin Lukášek – Sam
Tisíce let zemřelá
leží věčnost na dně dna
Ptáci krouží nad duší
jejich křik vše přehluší
Stíny jejich malých těl
promění čas na popel...
A dým...
Věčnost tone v hlubině
kdy seděla's mi na klíně
Vůně lásky z kopretin
dál zůstal polštář bez květin
Barva tvých rudých rtů
otisknutá na šálku...
Tvůj stín...
Ve tmě mizí střípky skla
věčnost všechno zničila
Botou dalších všedních dnů
rozšlapu tě na prach vesmíru
Jen nebe s hvězdami
zůstane tu nad námi...
Už vím...
Martin Lukášek – Sam
kategorie Poezie nad 23 let