Vyznání

Jsem tulák

železnic a nádraží na konci světa.

Jsem otrok

jízdních řádů a sponzor státních drah.

Jsem poutník

prašných cest, s rancem na hřbetě a pokorou dálek v očích.

Jsem vandrák

pátečních večerů i nedělních návratů.

Jsem vězeň

všedních dní, uvízlý v chapadlech města.

Jsem zajíc

prchající před lidmi a sítěmi vzorců chování.

Jsem plavec

řekou vzpomínek i podvečerních nálad.

Jsem ten, kdo hledá

pravdu v zrnku písku i v červáncích nového dne.

Jsem ten, kdo našel.

Zurčící potok ve skalách.

Skrytou loučku v tmavém lese.

Boudu na horském hřebeni.

Plácek tak akorát na přespání.

Svit plamenů, tóny noci, kruh ohně, stisk ruky...

Jsem ten, kdo našel.

Iva Kawi Kapounová

2. místo v kategorii Poezie do 23 let