Vzpomínky v kruhu přátelství

Sluneční paprsky prozlatily údolí

před večerním soumrakem.

Červánky ptaly se, mohou-li

sklonit se nad tím zázrakem.

Když pak ptáci usínali

v koruně stoletého stromu,

hvězdičky pochodně rozžínaly

nad údolím Dunivého hromu.

Tu zaplanul v osadě ohně žár

spojil se kruh našeho přátelství

a ač nás bylo jenom pár

vzniklo v nás nové poselství.

Předávat si svoje vzpomínky

společně kráčet naším životem,

stát pod skálou, kde jsou pomníky

těm, kteří odešli – všem.

Martin Brabec

kategorie Poezie do 23 let