Pseudonym Jan Houda a šifry on a O. N. – fotograf, malíř, grafik, básník, autor literatury pro děti; grafiky, básně a teoretické úvahy publikoval v Linii (České Budějovice), ReDu, Trnu, Trampu, Indexu, Národním osvobození, Jihu (České Budějovice), Lidových novinách, Haló novinách, Programu D 34 - 39, U Bloku, Lidové kultuře, Době, Literárních novinách, Rudém právu, Kulturní tvorbě, Jihočeské pravdě a Kalendáři Jihočeské pravdy (České Budějovice), Literárním měsíčníku aj.; do roku 1939 maloval surrealistické obrazy, po té se začal se více věnovat básnické tvorbě. Knihy – Kornout (BB, kresby, bibliof., 1931, s J. Bartuškou); Rozmluva přes plot (BB 1939); Z žebrácké brašny (BB 1941); Hymna na náměstí (BB 1947); Srdce budoucího věku (B, bibliof., 1947); Na sluneční stráni (PP pro děti, 1954); Chlapec z hradčanských šancí (P pro ml., 1956, pod pseud. Jan Houda, s V. Kindlem); Cesta ze vsi (BB 1958); Řeka (BB 1962); Z kamene čas (BB 1964); Okno do obor (BB 1971).
Poslední jarní sbírkou a zároveň poslední před ohněm Trapsavce, je č.17, věnované oldpsavci Peteru Košickému -Sanchovi. Je to v pořadí už třetí slovenský autor, který vychází v naší edici. Sbírka je až na jednu povídku celá básnická, doplněná náladovými fotkami, které pořídil jednak sám autor, jednak jeho partnerka Michaela Godálová - Plamienka. Předmluvu napsal Sanchův kamarád, Pedro z T.O.Pohoda. Jako ochutnávku přikládám jednu z básní:
BYLO TO DÁVNO PŘED LETY - Miroslav Neuvirt - Wandri (II. vydání náklad 200 ks) Wandri z T. O. Mohawk po roce od I. vydání své knihy o chatách a chatařích v údolí řeky Střely vydal II. upravené vydání své knihy, ve které popisuje historií chataření na řece Střele v době před II. světovou válkou, tedy v době, kdy bylo chataření těsně spjato s trampingem, z něhož vzešlo. Wandri při sestavování podkladů knihy nachodil a najezdil po obou březích desítky a stovky kilometrů, setkal se s mnoha pamětníky a zaznamenal jejich vzpomínky, prostudoval místní kroniky, archivy, spoustu času strávil v knihovnách. V publikaci je mnoho citací z dobových materiálů, doplněných historickými i současnými fotografiemi popisovaných míst. Velmi milou a přínosnou součástí knihy jsou rozhovory s pamětníky a záznamy jejich vyprávění. Každý zájemce o historii trampingu si v této knize přijde na své a věřím, že i ten největší znalec se v ní dozví něco nového o této nádherné řece. Na základě ohlasů čtenářů na I. vydání upřesnil v II. vydání některé pasáže knihy. Knihu vydalo opět nakladatelství Ing. Petr Mikota v nákladu 200 ks a je od dnešního dne ke koupi v knihkupectví Ševčík v Plzni za 129 Kč (v nabídce na webu dosud není). Kontakt - Ševčík nakladatelství a knihkupectví, Kontaktní osoba: Jiří Ševčík Prodejna: Solní 5, Plzeň 301 00, Otevírací doba:Po-Pá 8:00 - 18:30, So 9:00 - 13:00 Telefon: +420 377 236 336, E-Mail: info@knihysevcik.cz, Web: https://www.knihysevcik.cz
PRÁVĚ VYŠLO!!! Jak jsem již avizoval v lednu 2013, hlavním tématem dubnového čísla měsíčníku Dějiny a současnost (4/2013) je Fenomén Československý tramping, který popisuje pět velkých článků od pěti badatelů. Od některých z nich jste si o trampingu mohli přečíst v minulosti i v jiných publikacích. Podstatná je skutečnost, že řada z nichž má s trampingem a vandry osobní zkušenost. Za pouhých 69 Kč najdete na 20 stránkách velmi zajímavé texty od Jana Randáka, Jana Špringla, Petra Janečka, Jana Krška a Jana Pohunka - Přebrala....Měl by být k sehnání ve všech slušných knihkupectvích a v síti prodejen KOSMAS....
O tomto víkendu se na naší chatě v Háji, kousek od Druztové, sešli všichni letošní porotci a organizátoři Trapsavce, aby rozhodli, kdo si na Ohni Trapsavce přebere ceny za tu kterou kategoriii. Členové poroty ve složení Strunka, Hanka Hosnedlová, Belmondo, Mirek Valina a Alva, anonymně poslali body organizátorům už předcházející středu, organizátoři je sečetli a připravili tabulky celkového pořadí, roztříděné podle kategorií - a to stále ještě anonymně. Následovalo bouřlivé rokování, o jehož průběhu nemůžu ničeho říct, neboť jsem byl jako soutěžící nemilosrdně vyhozen z chaty na déšť. Alespoň jsem vyráběl ceny pro vítěze. Když bylo dorokováno, probrána pro a proti jednotlivých příspěvků, porota se konečně dozvěděla, kdo je je autorem vítězných příspěvků. Poté byla zcela vyčerpaná poroty napojena a nakrmena, aby po zbytek večera mohla probírat zářivou budoucnost trampingu i samotného Trapsavce. Spát se pochopiptelně šlo až po půlnoci. A jak to dopadlo? To se kamarádi dozvíte buď na ohni samotném, nebo na našich stránkách bezprostředně po jeho skončení. Hafran
Ve středu 17.4. se po roce uskutečnil druhý díl trapsaveckého pořadu Mirka Valiny Mladé tužky II. Místem konání byla jako obvykle Polanova síň Knihovny města Plzně, která celou akci i zaštiťovala. Mirkovými hosty bylo tentokrát skutečné mládí. Čtveřice autorek, jmenovitě Hedvika Bartošková, Anna Poubová, Martina Náhlíková a Lenka Lenucha Fránová, tvořila sestavu hostů pro tento večer. Pátým členem měl být Jiří Kostrba, ale protože uvízl kdesi v Pobaltí, jeho čas přijde až někdy příště. Část prací si četly a recitovaly autorky sami, další, většinou povídky, přečetl svým dokonalým a nezaměnitelným způsobem Jindra Kout. O hudební doprovod se střídavě starali Janek Eret a jedna z autorek, Anna Poubová. Mirek postupně dal prostor autorkám prozradit něco o sobě, o svých zálibách i o motivech, kterými jsou vedeny při své literární tvorbě. Celý večer proběhl v náramné pohodě a zaplněná Polanova síň mohla být spokojená. Nezbývá, než se těšit zase za rok na další mladé autory literárního trampského západu.
Jsou věnované Fredymu Schubertovi a nesou název Z mých ohňů dým. Více na https://www.trapsavec.cz/news/trapsavecke-miniatury-c-16-fredy-schubert-z-mych-ohnu-dym/
Tak na tyhle Miniatury jsem se obvzvlášť těšil. Už jen kvůli tomu, že jsou v mnoha ohledech vyjímečné. Tak třeba tím, že autorem je člověk, zcela nepochybně patřící mezi legendy současného trampingu. Další zvláštnost je v tom, že autor nikdy žádný příspěvěk do Trapsavce neposlal. Dodejme, že ke škodě soutěže samé, ale i autora, protože by si téměř jistě nějaké to ocenění odnesl. Přesto je Fredy pravidelným účastníkem trapsaveckých ohňů, ale i slezin, hrál se skupinou "Podobni zvěři" na Trapsavytí, takže podle mne mezi Trapsavce rozhodně patří a já jsem moc rád, že jsem ho k vydání Miniatur přemluvil. Fredyho psaní jsem totiž znal z jeho knihy "Stopou toulavou", která mne doslova nadchla. Co říci o sbírce samotné? Kromě převážně písňových textů obsahuje i čtveřici povídek, popisujících autorovy zážitky z cest. Kromě toho najdeme ve sborníčku i jednu specialitu, fotografická haiku, kde jsou verše vepsány do fotografie a tvoří s ní nedílnou součást. Takové skvosty tady jsou hned čtyři. Při četbě písńových textů člověka napadá, že by rád měl možnost si písně poslechnout, a to jak naživo, tak i na nějakém tom CD. Nezbývá než doufat, že i to časem vznikne. Poslední vyjímečností této sbírky je její předmluva "Modré kamínky". Jejím autorem není nikdo jiný, než další trampská legenda, Miki Ryvola. A to hovoří za vše. Jako ochutnávku přikládám jedno haiku, abyste věděli, o čem je řeč. Hafran
V únoru 1948 byl mezi studenty, po kterých pod Pražským hradem stříleli esenbáci, vyloučen ze studií, na vojně u PTP na dole Z. Nejedlý v Libušíně u Kladna (1950–1952); roku 1957 ukončil studium hudební vědy na Filozofické fakultě, od roku 1962 odborným a v letech 1969–1997 vědeckým pracovníkem ústavu pro hudební vědu Akademie věd ČR. Kvůli jeho pochvalné recenzi Krylova 1. alba Bratříčku zavírej vrátka komunistická cenzura nařídila vytisknout celé číslo časopisu Melodie znovu. Muzikolog, z Očadlíkova žáka a recenzenta vážné hudby se od 60. let stal teoretik a historik populární hudby a hudební publicista – Šlágrový trh v Československu 1949–1966 (1969); Kronika české synkopy I. (1903–1938) – spolu s Jaromírem Hořcem, 1975; Smích Červené sedmy – spolu s Jaromírem Kazdou, 1981; Šantán s červenou lucernou aneb Ať žije Baj-Kaj-Laj, 1985; Od rejdováku k rocku, 1989; O české populární hudbě a jejích posluchačích, 1990; Kronika české synkopy II. (1939–1961) – spolu s Jaromírem Hořcem, 1990; Dějiny české populární hudby a zpěvu 19. a 20. století (do roku 1918), 1994; Dějiny české populární hudby a zpěvu (1918–1968), 1998; editor retrospektivních jazzových nahrávek na LP Supraphonu a Pantonu.
Narozen v Chrudimi. Pseudonymy Harry Brown, Jan Chrudimský, Jack Kahn, Jan Kovec, Schmidt Kwiet, Smith Kwiet, William Seymour – studoval na pražské konzervatoři hru na varhany a skladbu u Josefa Kličky, Ondřeje Horníka a Karla Steckera; operetní dirigent a redaktor zábavné hudby v Čs. rozhlase; skladatel – dětský balet Roztančené pohádky na libreto J. Voldána (1959–1960); aranžér, dirigent a klavírista, složil asi 350 písní: hudba Alžír – text J. Voldán, hudba Bloudí má loď – text V. Zeman, hudba Do tvých malých ruček bílých – text J. Chlumecký (I. cena soutěže o nejlepší českou píseň 1933), hudba Je v dáli jedna zem – text B. Aust, hudba Kdož ví zda jednou – text V. E. Fořt, hudba Marion – text J. Voldán, hudba Na řece kanoi mám – text J. Voldán, Píseň majáku, hudba Pojď v chatu mou – text V. Zeman, hudba Táborák – text J. Voldán, hudba Za mořem – text V. Zeman); založil pěvecké kvarteto FAT, autor hudby k prvnímu českému zvukovému filmu Když struny lkají (1930); v letech 1928–1929 dirigentem orchestru firmy His masters voice, od podzimu 1929 nahrával pro firmu Ultraphon V Berlíně, v roce 1930 se stal hudebním ředitelem gramofonové firmy Esta; v letech 1930–1931 opět spolupracoval s firmou Ultraphon, v letech 1932–1936 byl hudebním ředitelem firmy His masters voice, od roku 1933 externě spolupracoval s pražským rozhlasem, jako dirigent zábavného orchestru Radiojournalu; v sezóně 1935–1936 řídil orchestr Novoměstského divadla ředitele Antonína Fencla a od roku 1936 dirigoval orchestr Švandova divadla na Smíchově; po smrti kapelníka Antonína Balšámky (1940) převzal jeho salónní orchestr, s nímž pod názvem Zábavný orchestr Jiskra účinkoval až do 50. let hlavně v pražském rozhlase; autor tanečních skladeb (přes 300) a několika operet: John z Aljašky, Křópal amorkem, To není každý den a vlastenecky laděnou Kolíne, Kolíne (1940).
Po loňském úspěšném trapsaveckém večeru, který se pod názvem Mladé Tužky konal v dubnu v Polanově síni Knihovny města Plzně, pořádá Mirek Valina další literární setkání.
Astronomové nám tvrdí, že je už jaro. Ač příroda je jiného názoru, věřme jim. Už jen proto, že tím pádem je čas, aby na světlo světa přišla i jarní vydání Trapsaveckých Miniatur. První z nich je č.18, protože jeho autor Přebral byl z trojice autorů nejrychlejší. Tento Oldpsavec do své sbírky vybral trojici povídek, která bez výjimky bodovala v Trapsavci a doplnil ji, pro jeho čtenáře poněkud překvapivě, poezií, méně překvapivě fotografiemi. Povídky jsou obdařené nádechem tajemna a zvláštních věcí - k náklonosti k takovým tématům se ostatně autor přiznává i ve svém profilu na zadní straně obálky. Předmluvou sbírku opatřil Belmondo, se kterým v nedávné době Přebral pracoval na trojici knih Kam za technickými památkami.
Dříve Rudolfová, T. O. Fort Apache, T. O. Suché studánky, T. S. Hledači – Plzeň. Redaktorka samizdatového trampského časopisu Pajda (1980–1982) a samizdatového nakladatelství Pajda (1981–1990), woodcrafterka, textařka, zpěvačka a kytaristka skupiny Krůpěj, redaktorka samizdatových sborníků Jestřábe, to bude príma (50 povídek J. Foglara, 1983), Hrstka vzpomínek na Miloše Seiferta 1887–1987, 1987; básnířka, samizdatová sbírka Místo kde se jim líbí, 1988; porotce Trapsavce (1992, 1995, 2002, 2006 a 2008).
Zakladatel trampské kapely Bandité, později Modrá sojka, hudební soubor Loď rytmu; písničkář (písně Osada, Sám pod širým nebem – hudba P. Milan, Za jižních nocí – text s F. Vršeckým), zkomponoval a napsal přes 100 skladeb a vydal 18 zpěvníků; na počátku 30. let 20. století hrával na housle se svým učitelem F. Balatkou v kině při promítání němých filmů; vystudoval hru na housle u kapelníka Františka Balatky, na klavír k prof. M. Vitonské, studium skladby u J. Pravečka a prof. J. Petzného, hrál na housle, mandolínu a kytaru; spoluautor libreta operety Ideály srdcí; vyučen knihkupcem (knihkupectví Barvič a Novotný).
Je poslední měsíc zimy a tedy nejvyšší čas na třetí zimní číslo Trapsaveckých miniatur. Patnáctka je věnovaná zatím nejmladší autorce, které vychází v naší edici sbírka. Bára Hakenová je držitelkou Malého trapsavce z posledních dvou ročníků a přestože dalšího již nezíská, protože postoupila do kategorie nad 23 let, jsem přesvědčen, žo o ní v Trapsavci ještě hodně uslyšíme. Sbírka je svěží směsí básní, povídek, zápisků z cest, obrázků a fotografií. Netradiční přemluvou ji obdařil Kregan, její kamarád. S ním a s dalšm kamarádem Hóňou Bára vyráží na vandry, často ozbrojena, stejně jako její společníci, gotickým mečem. A to se pak večer nad kempem ozývá trojzvuk jejich zkřížených mečů, který dal sbírce jméno.
Tak je konečně po uzávěrce, příspěvky byly setříděny a odeslány porotcům, byl vybrán termín i místo konání Sleziny poroty a já se konečně dostávám, abych shrnul dosavadní průběh naší literární soutěže.
Překladatel (s manželkou Lubou) – knihy: J. D. Salinger: Kdo chytá v žitě (1960), Ernest Hemingway: Zelené pahorky africké (1963), Jack Schaefer: Muž se srdcem kovboje (1970), Bel Kaufmanová: Nahoru po schodišti dolů (1971), Joseph Conrad: Mezi přílivem a odlivem (1975), Stefan Zweig: Amok (1979), John Updike: Chceš si mě vzít? (1983), William Faulkner: Vesnice - Město - Panské sídlo (1985–1987), Philip Roth: Portnoyův komplex (1992), William Faulkner: Hluk a vřava (1997) a Ephraim Kishon: Liška v kurníku (2004); divadelní hry: Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha (1964), Edward Albee: Kdo se bojí Virginie Woolfové (1964), Tennessee Williams: Kočka na rozpálené plechové střeše (1965), Arthur Miller: Po pádu (1965) a G. B. Shaw: Pygmalión (1967); zpěvák (LP Americké lidové písně, 1964, CD Rudolf Pellar Písně, 2004), publicista (kniha Nejdřív se musíte narodit, 2009).
T. O. Lousiana na Kocábě; publicista, organizátor, producent firmy Panton, trampský písničkář: hudba Aljaška (Zlatokop) – text K. Melíšek, hudba Anita – text D. Jelenová (1932), hudba Až stříbro měsíce – text J. Korda, hudba Bez tebe hochu těžko žít – text D. Jelenová, hudba Calamity Jane – text J. Korda, hudba Děvčata máte smutné oči – text D. Jelenová, Kdo mi tě maminko navrátí, hudba Mimi – text D. Jelenová, hudba Nashledanou – text D. Jelenová, Někdy snad přece jen, Přijď jen na chvíli, hudba Řeka nás volá – text J. Korda, Stříbrná hvězda na prsou, Tuláku chudý, Umřel nám kamarád, Vlci (Na severu chajdu měl), Vždycky ti říkám. Vedl sbor Hořínkova parta (1932, též Hořínkovo trio, Zdar trojka). Autor rozhlasové hry Loď, která vyplula v pátek; porotce Porty (1968); v Pantonu vydal zpěvníčky Trampská romance (1–16).
T. O. Ztracená stopa; zpíval v souborech Ztracená stopa a Zlatá hvězda; textař: písně Ať žije Hawaii, má zlatá Hawaii, text Do tvých malých ruček bílých – hudba F. A. Tichý (I. cena soutěže o nejlepší českou píseň 1933), text Hledám děvče pro svou chajdu – hudba E. Ingriš (z operety Kočička v pytli), text Kluci hledám kapitána – hudba J. Jankovec (z revue Trampské milování), Krůpěj rosy, Kytara a ty, text Má dívko zlatá – hudba E. Ingriš, Můj zlatý broučku, Nevěrné mládí, text Niagara – hudba E. Ingriš, Píseň samoty, Tam v té dálce nedohledné, Zakazuje se.
T. O. Idaho – básnířka, prozaička a publicistka v časopise Naše osady (1929–1931) a Pacifik expres (1969), trampská textařka (píseň Anita – hudba T. Hořínek, Až rozkvetou bílé růže – hudba S. Grossman, Bez tebe hochu těžko žít – hudba T. Hořínek, Děvčata máte smutné oči – hudba T. Hořínek, Jen nevěř hochu ženám – Pustinou západu – hudba Algi Škach (1927), Když se večer blíží – hudba L. Korbař, Listopad – hudba R. Harnisch), Marně tě čekám – hudba M. Štraub, Mimi – hudba T. Hořínek, Můj hochu – hudba S. Grossmann, Na shledanou – hudba T. Hořínek, Trampská ukolébavka – hudba R. L. Vašata, Už se stmívá – hudba R. L. Vašata; texty k písním ve filmu Krb bez ohně; zaměstnankyně OSA.
